Mikuláš do každé vietnamské večerky

20. 12. 2017 14:00:00
„A teď budou Češi říkat, že už jim bereme i jejich svátky a zvyky,” pronesl v položertu mladý vietnamský dobrovolník, který 5. prosince 2017 stál na rušné pražské ulici převlečený za čerta.

Večerkové děti stojí "někde mezi"

Letos proběhl druhý ročník Mikuláše pro „večerkové” děti, který pořádala nezisková organizace Viet Up. Organizátoři a dobrovolníci jsou druhou generací Vietnamců žijících v České republice. České svátky a tradice znají velmi dobře. Většina z nich vyrůstala u českých chův, povětšinou věrných zákaznic svých rodičů na tržnicích. Tyto děti pak chodily i do českých školek a škol, tudíž jsou vychovány v českém prostředí a mají české vzdělání. Samy si musely najít cestu k českým zvykům a tradicím, které jim přirostly k srdci. Jsou počeštělí natolik, že zapomínají i svůj mateřský jazyk. Děti vietnamských trhovců však už pomalu dospívají, chodí na české vysoké školy a někteří z nich si zakládají i svá vlastní podnikání.

V posledních dvou dekádách však vietnamské tržnice postupně mizí, většina Vietnamců se z tržnic přesunula do večerek, nehtových studií a restaurací. Rodiče už svoje děti k českým chůvám tolik neposílají, především proto, aby u nich zabránili ztrátě vietnamské kulturní identity. Posílají je spíše k vietnamským chůvám nebo děti zůstávají se svými rodiči v obchodech. Tyto děti pak možná mají lepší základy mateřského jazyka, ale jsou příliš připoutané k vietnamskému prostředí, a naopak, k české kultuře a tradicím už takový vztah, v porovnání se staršími vrstevníky, nemají.

Myšlenkou celé akce bylo ukázat tento český - pro někoho velmi svérázný - svátek vietnamským „večerkovým” dětem, aby zažily to, co zažili jejich starší vrstevníci. Faktem také je, že dospělí Vietnamci sice znají tento svátek „od vidění“, ale ve skutečnosti nechápou jeho smysl. Organizátoři se proto snažili šířit povědomí o tomto svátku i na sociálních sítích.

„Ve facebookových skupinách, jako například Svaz vietnamských potravinářů, Vietnamské matky v ČR či Vietnamci v Česku, jsme vietnamským rodinám nabídli návštěvu Mikuláše přímo v jejich večerkách nebo domovech. Mnoho z nich doma tento svátek nikdy nezažilo, a proto se rodiny s dětmi hlásily v hojném počtu. Měla jsem z toho strašnou radost,” říká hlavní organizátorka Suzy.

Pět Mikulášů na celou Prahu

V podvečer dne D se na svou misi vydalo na sedmnáct dobrovolníků rozdělených do pěti skupin. Skupinky se vydaly do předem určených oblastí v Praze. První skupinka obešla rodiny na trase centrum-Vyšehrad, druhá skupinka Žižkov-Bohnice, třetí Libuš-Modřany, čtvrtá a pátá Háje-Chodov.

Podařilo se navštívit skoro čtyřicet rodin, tedy bezmála sto dětí. Navštívena byla i školka Talent a pečovatelské centrum pro vietnamské děti v areálu Sapa. Cestou dobrovolníci stačili obdarovat i kolemjdoucí české děti. Obava z reakce, že „Vietnamci teď berou Čechům i svátky a tradice“, se nenaplnila, ba naopak. Mnoho Čechů akci chválilo a byli překvapení, že i cizinci dodržují české zvyky.

„Až se ve škole české děti budou ptát vietnamských: ‘A jaký byl tvůj Mikuláš?’, už jim nemusí být líto, že nezažili Mikuláše,” podělila se o svou radost dobrovolnice Nitka.

Baví to i rodiče

Zajímavé bylo, že si to užili nejenom malé děti, ale i rodiče. Ti se mohli seznámit s tradicemi země, kam přijeli pracovat a založit rodinu. „Byl to velmi příjemný a smysluplný zážitek, který je přesně podle tradic země, ve které žijeme. Takových aktivit si velmi cením, protože si organizátoři, i přes tolik vlastních každodenních povinností, a obzvláště v tomto stresujícím měsíci, vyhradili čas, aby přinesli radost a pozitivní myšlení nejen dětem, ale i jejich rodičům. Přeji vám mnoho zdraví, úspěchu a štěstí do života. Doufám, že se uvidíme za rok!” okomentovala paní Lan Anh Ngo příspěvek na facebooku skupiny Viet Up.

Mikuláš pro „večerkové” děti se bude konat i příští rok, to je jisté. Kromě toho organizace Viet Up na léto roku 2018 chystá tábor Letní Odyssea, který je zaměřený na rozvoj vietnamské mládeže. Na začátku nového školního roku se pak uskuteční i třetí ročník Banán festu, kde mohou návštěvníci prožít den v kůži Vietnamce v Čechách. Každoročně jsou na programu festivalu různé aktivity či výstavy, které přibližují jejich svět.

Autor: Duc Anh Le, Viet Up

Článek vznikl v rámci projektu Vzájemně spolu - aneb víme, co je integrace?

Autor: Migrace v souvislostech | středa 20.12.2017 14:00 | karma článku: 29.30 | přečteno: 1075x

Další články blogera

Migrace v souvislostech

Proč je stereotypní zobrazování menšin problém?

Přemýšleli jste nad tím, jaký vliv může mít nejen obsah, ale i jazyk použitý ve zpravodajství o migrantech? Zejména ve společnosti, jako je ta česká, kde nemá běžný občan téměř žádný kontakt s migranty či uprchlíky?

30.1.2018 v 11:22 | Karma článku: 9.29 | Přečteno: 934 |

Migrace v souvislostech

Praha hledáčkem cizince

Když jsem, tehdy ještě v minulém století, Prahu navštívil poprvé, byla z toho láska na první pohled.

27.12.2017 v 10:00 | Karma článku: 20.96 | Přečteno: 610 |

Migrace v souvislostech

Hassan Ali Djan: Příběh dítěte, které vyrostlo příliš brzy

Hassan Ali Djan pochází z Afghánistánu. Je autorem autobiografické knihy Afghánistán. Mnichov. Já. Ve své knize popisuje svůj odchod z Afghánistánu, tíživou cestu do Evropy a začátky v nové zemi, kterou časem přijal za svůj domov.

22.12.2017 v 10:00 | Karma článku: 11.49 | Přečteno: 458 |

Další články z rubriky Společnost

Vilém Ravek

Omluvný dopis č.2 adresovaný čínskému prezidentovi.

Omluvný dopis Miloše Zemana adresovaný čínskému prezidentovi byl s veškerou pravděpodobností čínskou stranou označen za málo omluvný. Proto nezbývá, než napsat v pořadí druhý omluvný dopis.

19.10.2019 v 20:21 | Karma článku: 10.89 | Přečteno: 125 | Diskuse

Pavel Jeřábek

Matika a matura

Tak jak to vlastně je? Jako obvykle: nic složitého, stačí trochu zauvažovat a nedržet se extrémů. Umíme to ovšem ještě?

19.10.2019 v 11:26 | Karma článku: 7.95 | Přečteno: 362 | Diskuse

Alena Kulhavá

Mononukleóza jako transformační nemoc - moje osobní zkušenosti

Považuji za kontraproduktivní posuzovat, zda je nemoc znakem vlastní nedokonalosti, výzva, transformace či něco jiného. Je to jen otázka úhlu pohledu a posuzování místo vlastní práce a modlitby daného člověka i lidí okolo nemá

19.10.2019 v 9:55 | Karma článku: 9.64 | Přečteno: 319 |

Frank Krejčí

Halíku, nejsi Gott, tvůj pohřeb v chrámu Sv. Víta nebude

Ne knězi, zaprodaný ďáblovi, ty ne. Co o tobě čtu, je jen samá „havlovina“. Na stranu jdi, poslanče zla a dej mistru Gottovi pokoj.

19.10.2019 v 6:58 | Karma článku: 39.69 | Přečteno: 1322 |

Hana Rebeka Šiander

Jak chutná chudoba?

Chudoba má mnoho podob. Nikdy jsem se nesetkala s chudobou tak často, jako právě v Ústí nad Labem. Tentokrát měla tvář malého šedesátiletého muže, který si v second handu ostýchavě kupoval trenky za 20 korun.

18.10.2019 v 21:56 | Karma článku: 30.68 | Přečteno: 1412 | Diskuse
Počet článků 70 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1960

Jsme čtyři. Kristýna Brožová, Tereza Freidingerová, Adéla Jurečková a Anna Pacovská, tým Programu migrace společnosti Člověk v tísni. Klademe si za cíl vyvážené a zdrojově pestré mediální pokrytí tématu migrace. Prostřednictvím tohoto blogu, který funguje už od roku 2010, chceme široké veřejnosti nabídnout aktuální informace o migraci v souvislostech, o životě cizinců v České republice i jinde, dát příležitost migrantům se k tomuto tématu vyjádřit. Navštivte i náš facebook Fórum migrantů.
 

Najdete na iDNES.cz