Vánoční povídka o odchodu všech cizinců

24. 12. 2016 13:30:16
Bylo nebylo.... asi tři dny před Vánoci, pozdě večer. Po náměstí v jednom malém německém městečku přešla skupinka mužů.

Zastavili se u kostela a nasprejovali na zeď “cizinci ven” a “Německo Němcům”. Oknem tureckého bistra naproti kostelu proletělo několik kamenů. Poté horda odtáhla dál. Strašidelné ticho. Záclony měšťanských domů se brzy zase zatáhly, nikdo nic neviděl.

- “Pojď, půjdeme, to už stačí”.

- “Ale co to říkáš! Co bychom dělali tam dole na jihu?”

- “...tam dole? To je aspoň náš domov. Tady je to čím dál tím horší. Udělejme prostě to, co je napsáno na tamté stěně: “Cizinci ven!”

A skutečně, uprostřed noci se v městečku daly věci do pohybu. Dveře obchodů se rozskočily, nejdříve z nich vyšly balíčky kakaa s čokoládou a pralinkami oděnými do vánočního hávu. Chtěly do Ghany a západní Afriky, odkud pocházely. Následovaly je celé palety kávy - nejoblíbenějšího nápoje Němců. Uganda, Keňa a Latinská Amerika byly jejím domovem. Ananas a banány se naskládaly do svých bedýnek, také hrozny a jahody z Jižní Afriky. Na cestu se vydalo i skoro všechno vánoční cukroví - pracny, perníčky i skořicové hvězdičky, protože koření schované v jejich nitru je táhlo do Indie. Drážďanská vánoční štola zaváhala. Z jejích rozinkových očí vytryskly slzy, když přiznala: Míšenci jako já to vždycky odskáčou nejvíc. K ní se přidal i marcipán z Lübecku a norimberský perník. Na kvalitě teď už nesešlo, jen na původu. Už se rozednívalo, když řezané květiny vyrazily na cestu do Kolumbie a pravé kožešiny, zlato a drahé kameny nasedaly do business třídy letů mířících do celého světa.

Doprava v těchto dnech kolabovala. Dlouhé kolony japonských automobilů nacpaných zábavní elektronikou se pozvolna posouvaly směrem k východu. Na nebi bylo vidět štěpánské husy, jak letí do Polska, hned po nich po obloze plachtily jemné hedvábné košile a koberce z Blízkého Východu.

S praskotem se z okenních rámů začalo odlupovat tropické dřevo, a už si to svištělo do údolí Amazonky. Venku hrozilo uklouznutí, protože všude tekly pramínky benzínu a nafty, které se slévaly do potůčků a proudily směrem na Blízký Východ. Německé automobilky už na to samozřejmě byly připravené a vytáhly ze šuplíku své krizové plány na pohon zplynováním dřeva. K čemu naftu z ciziny? Bylo jim to však málo platné, všechny Volkswageny a Bavoráky se začaly rozpadat na jednotlivé části: hliník putoval na Jamajku, měď do Somálska, třetina železných částí do Brazílie, přírodní kaučuk do Zairu. A asfalt na chodníku už měl také své nejlepší časy za sebou - s příměsí ze zahraničí dřív vypadal líp.

Po třech dnech velké stěhování skončilo, právě včas k oslavám Vánoc. V zemi už nezůstalo nic cizího. Ale ještě pořád tu byly jedličky, jablka a ořechy. A směla se zpívat Tichá noc - i když jen na zvláštní povolení, protože přece jen pochází z Rakouska.

Něco však přece jen nesedělo: Marie, Josef a Ježíšek se nikam nevypravili. Tři Židé - ausgerechnet. “Zůstaneme”, řekla Marie. Když tuhle zemi opustíme, kdo tady zbyde, aby lidem pomohl najít cestu zpět k rozumu a lidskosti?

Autor: Helmut Wöllenstein

Text byl poprvé zveřejněn 20.12.1991 v Hessenském rozhlase v souvislosti s rostoucí nenávistí k cizincům, která později vyvrcholila v žhářských a vražedných útocích v Möllnu a Solingenu.

Autor: Migrace v souvislostech | sobota 24.12.2016 13:30 | karma článku: 15.07 | přečteno: 1466x

Další články blogera

Migrace v souvislostech

Proč je stereotypní zobrazování menšin problém?

Přemýšleli jste nad tím, jaký vliv může mít nejen obsah, ale i jazyk použitý ve zpravodajství o migrantech? Zejména ve společnosti, jako je ta česká, kde nemá běžný občan téměř žádný kontakt s migranty či uprchlíky?

30.1.2018 v 11:22 | Karma článku: 9.29 | Přečteno: 926 |

Migrace v souvislostech

Praha hledáčkem cizince

Když jsem, tehdy ještě v minulém století, Prahu navštívil poprvé, byla z toho láska na první pohled.

27.12.2017 v 10:00 | Karma článku: 20.96 | Přečteno: 606 |

Migrace v souvislostech

Hassan Ali Djan: Příběh dítěte, které vyrostlo příliš brzy

Hassan Ali Djan pochází z Afghánistánu. Je autorem autobiografické knihy Afghánistán. Mnichov. Já. Ve své knize popisuje svůj odchod z Afghánistánu, tíživou cestu do Evropy a začátky v nové zemi, kterou časem přijal za svůj domov.

22.12.2017 v 10:00 | Karma článku: 11.49 | Přečteno: 453 |

Migrace v souvislostech

Mikuláš do každé vietnamské večerky

„A teď budou Češi říkat, že už jim bereme i jejich svátky a zvyky,” pronesl v položertu mladý vietnamský dobrovolník, který 5. prosince 2017 stál na rušné pražské ulici převlečený za čerta.

20.12.2017 v 14:00 | Karma článku: 29.30 | Přečteno: 1075 |

Další články z rubriky Společnost

Luboš Chott

Chodím městem a dívám se za vrata aneb Nadržuje Jiránek Rozdělovu?

Myslím si, že kdyby kladenský primátor Jiránek bydlel například jako já u kročehlavského Václaváku, tak by byl vyštaficírovaný a bez povalujících se individuí, ale... Protože bydlí v Rozdělově, tak máme Václavák i já smůlu.

23.9.2019 v 7:12 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 2 | Diskuse

Karel Januška

Důkazy a názory

Vědní obory obvykle zkoumají příčinné souvislosti mezi nějakými jevy. Když Archimedes zkoumal, zda zlatník spotřeboval všechno zlato k výrobě šperku, objevil zákon, kterému se učí děti na všech školách druhého stupně.

23.9.2019 v 5:04 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 93 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Co dělat, když se vám prohánějí divocí prasáci pod okny?

V posledních letech se v naší zemi přemnožila divoká prasata. Myslela jsem si, že se mě tohle téma nebude týkat. Když jsem ale v noci uslyšela pod okny funění a chrochtání, zhruba tři metry od postele, pochopila jsem svůj omyl!

22.9.2019 v 19:03 | Karma článku: 17.60 | Přečteno: 625 | Diskuse

Jiří Turner

Zemana vyřeší příroda jako každého z nás aneb lekce pokrytectví

Je zvláštní, že výrok pana Polčáka popudil ty, kteří hřímají proti politické korektnosti. Co je skandálního na vyjádření tohoto faktu? Prezident se dříve či později stane pro veřejnou funkci nezpůsobilým a dříve či později zemře.

22.9.2019 v 18:12 | Karma článku: 26.05 | Přečteno: 694 | Diskuse

Marek Trizuljak

Byla jednou jedna ''překrásná'' vojenská přehlídka

A právě dnes, 22. září 2019, je té "nebesky krásné" vojenské přehlídky osmdesáté výročí. Není nad příkladné bratrství ve zbrani.

22.9.2019 v 13:01 | Karma článku: 38.37 | Přečteno: 2286 | Diskuse
Počet článků 70 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1957

Jsme čtyři. Kristýna Brožová, Tereza Freidingerová, Adéla Jurečková a Anna Pacovská, tým Programu migrace společnosti Člověk v tísni. Klademe si za cíl vyvážené a zdrojově pestré mediální pokrytí tématu migrace. Prostřednictvím tohoto blogu, který funguje už od roku 2010, chceme široké veřejnosti nabídnout aktuální informace o migraci v souvislostech, o životě cizinců v České republice i jinde, dát příležitost migrantům se k tomuto tématu vyjádřit. Navštivte i náš facebook Fórum migrantů.
 

Najdete na iDNES.cz