Středa 28. října 2020, Den vzniku samostatného československého státu
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Středa 28. října 2020 Státní svátek.

Vánoční povídka o odchodu všech cizinců

24. 12. 2016 13:30:16
Bylo nebylo.... asi tři dny před Vánoci, pozdě večer. Po náměstí v jednom malém německém městečku přešla skupinka mužů.

Zastavili se u kostela a nasprejovali na zeď “cizinci ven” a “Německo Němcům”. Oknem tureckého bistra naproti kostelu proletělo několik kamenů. Poté horda odtáhla dál. Strašidelné ticho. Záclony měšťanských domů se brzy zase zatáhly, nikdo nic neviděl.

- “Pojď, půjdeme, to už stačí”.

- “Ale co to říkáš! Co bychom dělali tam dole na jihu?”

- “...tam dole? To je aspoň náš domov. Tady je to čím dál tím horší. Udělejme prostě to, co je napsáno na tamté stěně: “Cizinci ven!”

A skutečně, uprostřed noci se v městečku daly věci do pohybu. Dveře obchodů se rozskočily, nejdříve z nich vyšly balíčky kakaa s čokoládou a pralinkami oděnými do vánočního hávu. Chtěly do Ghany a západní Afriky, odkud pocházely. Následovaly je celé palety kávy - nejoblíbenějšího nápoje Němců. Uganda, Keňa a Latinská Amerika byly jejím domovem. Ananas a banány se naskládaly do svých bedýnek, také hrozny a jahody z Jižní Afriky. Na cestu se vydalo i skoro všechno vánoční cukroví - pracny, perníčky i skořicové hvězdičky, protože koření schované v jejich nitru je táhlo do Indie. Drážďanská vánoční štola zaváhala. Z jejích rozinkových očí vytryskly slzy, když přiznala: Míšenci jako já to vždycky odskáčou nejvíc. K ní se přidal i marcipán z Lübecku a norimberský perník. Na kvalitě teď už nesešlo, jen na původu. Už se rozednívalo, když řezané květiny vyrazily na cestu do Kolumbie a pravé kožešiny, zlato a drahé kameny nasedaly do business třídy letů mířících do celého světa.

Doprava v těchto dnech kolabovala. Dlouhé kolony japonských automobilů nacpaných zábavní elektronikou se pozvolna posouvaly směrem k východu. Na nebi bylo vidět štěpánské husy, jak letí do Polska, hned po nich po obloze plachtily jemné hedvábné košile a koberce z Blízkého Východu.

S praskotem se z okenních rámů začalo odlupovat tropické dřevo, a už si to svištělo do údolí Amazonky. Venku hrozilo uklouznutí, protože všude tekly pramínky benzínu a nafty, které se slévaly do potůčků a proudily směrem na Blízký Východ. Německé automobilky už na to samozřejmě byly připravené a vytáhly ze šuplíku své krizové plány na pohon zplynováním dřeva. K čemu naftu z ciziny? Bylo jim to však málo platné, všechny Volkswageny a Bavoráky se začaly rozpadat na jednotlivé části: hliník putoval na Jamajku, měď do Somálska, třetina železných částí do Brazílie, přírodní kaučuk do Zairu. A asfalt na chodníku už měl také své nejlepší časy za sebou - s příměsí ze zahraničí dřív vypadal líp.

Po třech dnech velké stěhování skončilo, právě včas k oslavám Vánoc. V zemi už nezůstalo nic cizího. Ale ještě pořád tu byly jedličky, jablka a ořechy. A směla se zpívat Tichá noc - i když jen na zvláštní povolení, protože přece jen pochází z Rakouska.

Něco však přece jen nesedělo: Marie, Josef a Ježíšek se nikam nevypravili. Tři Židé - ausgerechnet. “Zůstaneme”, řekla Marie. Když tuhle zemi opustíme, kdo tady zbyde, aby lidem pomohl najít cestu zpět k rozumu a lidskosti?

Autor: Helmut Wöllenstein

Text byl poprvé zveřejněn 20.12.1991 v Hessenském rozhlase v souvislosti s rostoucí nenávistí k cizincům, která později vyvrcholila v žhářských a vražedných útocích v Möllnu a Solingenu.

Autor: Migrace v souvislostech | sobota 24.12.2016 13:30 | karma článku: 15.07 | přečteno: 1489x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Společnost

Miloslav Jeřábek

Kdo je tady vlastně odborník?

Nechte rozhodovat odborníky, nepleťte se jim do toho, oni vědí nejlépe co dělat. Krásná myšlenka, že? Kdo by ji nepodepsal... Snad jedině ten, kdo se nad tímto velmi častým názorem aspoň trochu zamyslí...

28.10.2020 v 21:03 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Ivo F. Cilich

Pár milých písniček a jedna i k dnešnímu dni

Doba koronavirová mi dala také něco pozitivního. V době, kdy nám zavřeli divadlo, jsem měl možnost se mimo jiné aktivity i podílet na natáčení několika moc pěkných videoklipů.

28.10.2020 v 20:51 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 14 | Diskuse

Michal Kotyk

Potřebuje náš občan ČT?

Ano a Ne. Vše je odvislé od chování všech zúčastněných. Ten, kdo již četl mé kritiky na tuto veřejnoprávní instituci, ví, že se domnívám, že demokratická společnost se bez tohoto média neobejde.

28.10.2020 v 18:06 | Karma článku: 20.00 | Přečteno: 335 | Diskuse

Nikol Ranušová

Proč je dobré si přečíst knihu "Čtyři dohody"

Autorem knihy "Čtyři dohody" je Don Miguel Ruiz, tato kniha je však známá díky herci Jaroslavu Duškovi. O čem kniha pojednává a proč je dobré ji zařadit do Vaší domácí knihovny? O tom si přečtěte v následujících řádcích.

28.10.2020 v 17:53 | Karma článku: 9.75 | Přečteno: 275 | Diskuse

Karel Trčálek

Hamáčkovo gestapo v akci i na státní svátek

Naše vláda poslouchá na sto procent globální elitu, která si chce Covidem sama rozvrátit svůj světový řád a nastolit řád nový a lepší. Takže zatímco my padáme hladem na hubu, tak Hamáček dostane od Gatese prémie za svoje gestapo

28.10.2020 v 16:57 | Karma článku: 13.02 | Přečteno: 658 | Diskuse
Počet článků 70 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1998

Jsme čtyři. Kristýna Brožová, Tereza Freidingerová, Adéla Jurečková a Anna Pacovská, tým Programu migrace společnosti Člověk v tísni. Klademe si za cíl vyvážené a zdrojově pestré mediální pokrytí tématu migrace. Prostřednictvím tohoto blogu, který funguje už od roku 2010, chceme široké veřejnosti nabídnout aktuální informace o migraci v souvislostech, o životě cizinců v České republice i jinde, dát příležitost migrantům se k tomuto tématu vyjádřit. Navštivte i náš facebook Fórum migrantů.
 

Najdete na iDNES.cz