Vánoce na Blízkém Východě

24. 12. 2016 12:28:41
Blízký východ je kolébkou křesťanství, které se odtud postupně rozšířilo do celého světa, v současné době však křesťané v tomto regionu tvoří pouze malou menšinu rozdělenou do různých vyznání.

S příslušností k nim se pojí i rozdílné tradice slavení Vánoc, převážně odlišné od těch evropských, základním prvkem všech je však stejně jako na Západě rodinná pospolitost. Kvůli ohrožení a pronásledování radikálně islamistickými skupinami jako je Daeš (IS), jehož obětí se na Blízkém Východě a v Severní Africe stávají také křesťané, pro ně letošní Vánoce nebudou pouze svátkem radosti z narození Ježíše Krista.

V současné době žije na Blízkém východě a severní Africe necelých 13 miliónů křesťanů, což jsou asi čtyři procenta populace tohoto regionu. Výjimkou je Libanon s 38 procenty, více než 10 procent křesťanů žije také v golfských státech. Zhruba 44 procent z nich se hlásí ke katolické církvi - převážně k některému z východních katolických ritů, jako jsou Maronité, Asyrská církev Východu, Koptská katolická církev a další. 43 procent je členem některé z východních pravoslavných církví, tzv. Starobylých orientálních východních církví: Syrská pravoslavná církev, Koptská pravoslavná církev, Etiopská ortodoxní církev, Arménská apoštolská církev, Pravoslavná církev Indie a Eritrejská pravoslavná církev. 14 procent arabských křesťanů tvoří protestanté.

Ježíšek a velbloud

Vánoce a Epifanie, neboli svátek Zjevení Páně (svátek Tří králů), byly původně vnímány jako jeden svátek. Západní katolická církev později stanovila svátek narození Krista na 25. prosince namísto původního římského pohanského svátku boha Slunce a perského božstva Mithry, který se slavil kolem zimního Slunovratu. Starobylé orientální východní církve určují den Vánoc podle různých kalendářů. Gregoriánský, kterým se řídí katolické církve včetně libanonských Maronitů a Asyrské církve Východu, ho stanovuje na 25. prosince. Podle Juliánského kalendáře Arménská apoštolská církev a Syrská pravoslavná církev slaví Vánoce 6. ledna a Koptská, Etiopská a Eritrejská pravoslavná církev podle starého koptského kalendáře 7. ledna.

Křesťané na Blízkém východě dodržují různé vánoční zvyky a tradice podle vyznání, ke kterému se hlásí. Po většinou však navštěvují své příbuzné a přátele, kde je jim nabídnuta káva, likér a slazené mandle. Ústředním jídlem dne na Štědrý den je pak rodinný oběd, ke kterému se schází celá rodina.

V Betlémě, považovaném za místo narození Ježíše Krista, se konají tři oslavy Vánoc (25. prosince, 6. ledna a 18. ledna) v různých jazycích podle ritů jednotlivých křesťanských vyznání. K procesím a mším se každý rok přidávají tisíce turistů a věřících z celého světa. Samotné oslavy začínají devět dní před Štědrým dnem, během kterých se lidé modlí a zpívají koledy. Během ranní mše na Štědrý den jsou kříže ponořovány do svěcené vody, aby se jim požehnalo a před prvním jídlem se pijí tři doušky svěcené vody.

V Sýrii působí řada křesťanských církví, např. Asyrská církev Východu, Maronité, Syrská, Řecká a Arménská pravoslavná církev. Na Štědrý den většina křesťanů chodí na mši, večer mají slavnostní rodinou večeři a navštěvují příbuzné a přátele. Hostům je nabízena káva, ořechy, ovoce a blízkovýchodní cukroví jako baklava, burma a mulabas. Rodina se večer schází venku se zapálenými svíčkami a rozdělá oheň. Kolem ohně se zpívají koledy a z jeho tvaru se věští, zda následující rok přinese štěstí. Poté, co oheň dohoří, skáčou jednotliví členové rodiny přes ohniště a něco si přejí. Děti v Sýrii dostávají dárky na svátek Epifanie a přináší je jim nejmladší velbloud, kterému musí večer předem připravit seno a vodu. Podle legendy nejmladší velbloud v karavaně Tří králů na cestě za narozeným Ježíšem téměř zemřel vyčerpáním. Touha a odhodlání vidět svaté dítě mu pomohly cestu vydržet a za to získal od Ježíška nesmrtelnost. Proto se každý rok vrací a nosí hodným dětem dárky.

Největší křesťanskou denominací v Iráku je Chalkedonská církev Východu slavící Vánoce 7. ledna. Věřící se scházejí v kostele, kde je na nádvoří zapálen oheň. Kněz nesoucí sochu Jezulátka zahájí procesí. Na konci mše kněz dává “dotek míru” tím, že se dotkne rukou osoby stojící vedle něho, ta tento dotek přesune na osobu vedle sebe a tak dokola, dokud “dotek míru” nedostanou všichni. Na Štědrý den dítě v každé rodině předčítá příběh zrození z Bible a zatímco ostatní drží zapálené svíčky. Rodiny se svíčkami v ruce se obdobně jako v Sýrii, přesunou ven, kde založí oheň z trnů. Pokud shoří všechny trny na popel, znamená to štěstí pro přístí rok. Po dohoření ohně se skáče přes popel a vyslovují se přání.

V Libanonu se slaví Vánoce ve velkém. Ulice jsou vyzdobeny vánočními ozdobami, staví se vánoční stromky a betlémy, z rádií znějí koledy. Betlémy jsou důležitou součástí výzdoby domovů, protože se věří, že přináší požehnání rodině. Tradičním vánočním zvykem je nechat naklíčit semínka v kovové, hliněné či plastové nádobce. Když semínka naklíčí, zdobí se jimi domovy a betlémy. Klíčky symbolizují život po smrti, naději po zoufalství a víru v žehnání novému životu. Na Štědrý den ráno se scházejí přátelé a rodina, popíjejí kávu a jí slazené mandle. Hlavním jídlem dne je oběd, podává se tradiční jídlo kibbeh (jehněčí s rýží), burgul a tabbouleh (petželový salát). Vánoční oslavy trvají až do Nového roku.

Vánoce ve stínu války a persekuce

Letošní Vánoce blízkovýchodní křesťané v řadě míst regionu oslaví spíše v atmosféře strachu a nejistoty, než radostných chvil. Jejich počet za poslední dekádu vytrvale klesal - od počátku 20. století, kdy křesťané na Blízkém Východě tvořili ještě 20 procent populace, až na dnešní přibližně 4 procenta. V posledních letech je hlavním důvodem nástup a šíření islamistických hnutí, jako je ISIS a ISIL, které se snaží je z regionu vytlačit pomocí násilí a útlaku. Jejich obětí se nestávají jen křesťané, ale právě oni jsou jedním z hlavních terčů. Řada z nich proto už opustila svou vlast a odešla do sousedních zemí, část také do Evropy, nebo jakožto vnitřní vysídlenci pobývají v bezpečnější části země. Další utíkají před násilnými konflikty ve svých domovských zemích. Přestože odchod může být v mnoha případech nejlepším řešením, varují někteří představitelé křesťanských církví například v Iráku před tím, že masivní exodus křesťanů z v důsledku pomáhá IS k dosažení jeho cíle - náboženským čistkám - a nabádá je k tomu, aby zemi neopouštěli.

Pro křesťany, kteří v těchto těžkých časech zůstávají na Blízkém Východě, může být tím největším vánočním dárkem i pouhé gesto solidarity. Například takové, jaké ukázal podnikatel muslimského vyznání v Iráku, když nechal na vlastní náklady postavit uprosřed města obrovský vánoční strom, aby tam symbolicky podpořil místní křesťany čelící persekuci. V Evropě může mít podpora blízkovýchodních křesťanů například formu pomoci uprchlíkům nebo připomínání jejich těžké situace a tlaku na vlády, aby přispívaly k řešení konfliktů na Blízkém Východě.

Autor: Migrace v souvislostech | sobota 24.12.2016 12:28 | karma článku: 13.77 | přečteno: 533x

Další články blogera

Migrace v souvislostech

Proč je stereotypní zobrazování menšin problém?

Přemýšleli jste nad tím, jaký vliv může mít nejen obsah, ale i jazyk použitý ve zpravodajství o migrantech? Zejména ve společnosti, jako je ta česká, kde nemá běžný občan téměř žádný kontakt s migranty či uprchlíky?

30.1.2018 v 11:22 | Karma článku: 9.29 | Přečteno: 934 |

Migrace v souvislostech

Praha hledáčkem cizince

Když jsem, tehdy ještě v minulém století, Prahu navštívil poprvé, byla z toho láska na první pohled.

27.12.2017 v 10:00 | Karma článku: 20.96 | Přečteno: 610 |

Migrace v souvislostech

Hassan Ali Djan: Příběh dítěte, které vyrostlo příliš brzy

Hassan Ali Djan pochází z Afghánistánu. Je autorem autobiografické knihy Afghánistán. Mnichov. Já. Ve své knize popisuje svůj odchod z Afghánistánu, tíživou cestu do Evropy a začátky v nové zemi, kterou časem přijal za svůj domov.

22.12.2017 v 10:00 | Karma článku: 11.49 | Přečteno: 458 |

Migrace v souvislostech

Mikuláš do každé vietnamské večerky

„A teď budou Češi říkat, že už jim bereme i jejich svátky a zvyky,” pronesl v položertu mladý vietnamský dobrovolník, který 5. prosince 2017 stál na rušné pražské ulici převlečený za čerta.

20.12.2017 v 14:00 | Karma článku: 29.30 | Přečteno: 1075 |

Další články z rubriky Společnost

Vilém Ravek

Omluvný dopis č.2 adresovaný čínskému prezidentovi.

Omluvný dopis Miloše Zemana adresovaný čínskému prezidentovi byl s veškerou pravděpodobností čínskou stranou označen za málo omluvný. Proto nezbývá, než napsat v pořadí druhý omluvný dopis.

19.10.2019 v 20:21 | Karma článku: 10.42 | Přečteno: 125 | Diskuse

Pavel Jeřábek

Matika a matura

Tak jak to vlastně je? Jako obvykle: nic složitého, stačí trochu zauvažovat a nedržet se extrémů. Umíme to ovšem ještě?

19.10.2019 v 11:26 | Karma článku: 7.95 | Přečteno: 362 | Diskuse

Alena Kulhavá

Mononukleóza jako transformační nemoc - moje osobní zkušenosti

Považuji za kontraproduktivní posuzovat, zda je nemoc znakem vlastní nedokonalosti, výzva, transformace či něco jiného. Je to jen otázka úhlu pohledu a posuzování místo vlastní práce a modlitby daného člověka i lidí okolo nemá

19.10.2019 v 9:55 | Karma článku: 9.64 | Přečteno: 319 |

Frank Krejčí

Halíku, nejsi Gott, tvůj pohřeb v chrámu Sv. Víta nebude

Ne knězi, zaprodaný ďáblovi, ty ne. Co o tobě čtu, je jen samá „havlovina“. Na stranu jdi, poslanče zla a dej mistru Gottovi pokoj.

19.10.2019 v 6:58 | Karma článku: 39.65 | Přečteno: 1322 |

Hana Rebeka Šiander

Jak chutná chudoba?

Chudoba má mnoho podob. Nikdy jsem se nesetkala s chudobou tak často, jako právě v Ústí nad Labem. Tentokrát měla tvář malého šedesátiletého muže, který si v second handu ostýchavě kupoval trenky za 20 korun.

18.10.2019 v 21:56 | Karma článku: 30.68 | Přečteno: 1412 | Diskuse
Počet článků 70 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1960

Jsme čtyři. Kristýna Brožová, Tereza Freidingerová, Adéla Jurečková a Anna Pacovská, tým Programu migrace společnosti Člověk v tísni. Klademe si za cíl vyvážené a zdrojově pestré mediální pokrytí tématu migrace. Prostřednictvím tohoto blogu, který funguje už od roku 2010, chceme široké veřejnosti nabídnout aktuální informace o migraci v souvislostech, o životě cizinců v České republice i jinde, dát příležitost migrantům se k tomuto tématu vyjádřit. Navštivte i náš facebook Fórum migrantů.
 

Najdete na iDNES.cz