Jak se dětem imigrantů daří ve škole?

7. 09. 2016 17:21:38
Na děti migrantů a uprchlíků čekají ve školách různé překážky, kterým jejich vrstevníci z hostitelské země čelit nemusí.

Musí co nejrychleji zvládnout nový vyučovací jazyk, odlišný přístup vyučujících, kteří nejsou vždy na interkulturní třídy připraveni. Často končí ve školách s nižší úrovní výuky. Jejich rodiče se častěji potýkají s finančními problémy a nemohou je ve vzdělávání dostatečně podporovat. Přesto se od druhé generace rozdíly mezi migranty a nemigranty výrazně stírají. Jaká je úspěšnost dětí-migrantů ve vzdělávacích systémech evropských zemí a jaká opatření jim mohou prospět?

Podle výzkumu OECD z roku 2015 vykazuje většina dětí – migrantů či uprchlíků horší školní výsledky než děti narozené a vyrůstající v dané zemi. Tento rozdíl se ovšem začíná již u druhé generace výrazně stírat. Výsledky mezi různými zeměmi světa se liší, což poukazuje na velký dopad jednotlivých opatření a přístupů v různých vzdělávacích systémech. Největším problém pro děti migrantského původu představuje čtení, a to hlavně z důvodu nedostatečné znalosti jazyka či kompletní jazykové bariéry. Ta zhoršuje jejich hodnocení i v jiných předmětech, ačkoliv by jim jinak daná látka v mateřském jazyce nedělala větší problémy. Důkazem může být fakt, že děti, které přišly do země v mladším věku a byly tedy delší dobu vystavené jak cizímu jazyku, tak i danému učebnímu plánu, podávaly celkově lepší výkon než ty, které imigrovaly později.

Z tohoto hlediska je zásadní vliv předškolního vzdělání. Podle mezinárodního průzkumu znalostí studentů (PISA) žáci s předškolní docházkou mají průměrně o 49 bodů vyšší skóre než děti, které se jí neúčastnily, přičemž děti migrantů jsou v tomto významně znevýhodněné buď z důvodů nemožnosti navštěvovat podobnou instituci, nebo chybějící tradice předškolního vzdělání v jejich domovských zemích.

Dívky jsou ve většině případů z hlediska studijních úspěchů úspěšnější než chlapci, ovšem na rozdíl od nich mají nižší a skromnější vzdělávací cíle. Celkově však výzkumy ukázaly, že děti-migranti mají vyšší očekávání a ambice týkající se jejich budoucí kariéry a také jsou více ochotné řešit komplexní problémy, jak uvedlo 37% z nich v porovnání s 33% studenty bez migrantského původu. Tato čísla naznačují, že navzdory mnohým překážkám, kterým uprchlíci a migranti musí čelit, je jejich motivace k získání kvalitního vzdělání vysoká.

Studie OECD poukazuje na to, že se žáci migrantského původu často soustředí ve stejných školách – někdy proto, že žijí ve stejné čtvrti, nebo kvůli nastavení školského systému. Děti v těchto školách často dosahují slabších výsledků. Jak rozkrývá studie PISA, hlavním problémem přitom není samotný migrantský původ, ale koncentrace socioekonomicky znevýhodněných studentů. Ve 14 z 35 zkoumaných zemí měly děti migrantů horší výsledky v matematice - když však autoři studie přihlédli k těmto socioekonomickým faktorům, klesl počet zemí na 7 a i zde děti migrantů zaostávaly jen velmi mírně.

Výzkum EDUMIGRON podporovaný Evropskou komisíanalyzoval rozdílné úspěchy žáků v souvislosti s jejich etnickou příslušností. Ukázal přitom, že děti z etnicky odlišného prostředí jsou svými učiteli častěji hodnocené jako ty s horším výkonem. Toto téma je úzce spojené s neproporčním zastoupením dětí v různých typech škol: děti s uprchlickým či migrantským původem mají o 44% větší pravděpodobnost, že se budou vzdělávat na učilištích, než žáci z dané země. V Dánsku, Norsku a Švédsku pak 70% z nich navštěvuje školy, které jsou tvořeny z více než poloviny žáky-imigranty. Toto systematické rozřazování studentů a často horší kvalita výuky jsou mnohdy příčinou, proč děti v budoucnu nedosahují tak často na vyšší pracovní pozice. Příkladem můžou být země jako Bulharsko, Slovensko nebo Maďarsko, kde jsou žáci s odlišným etnickým původem či na základě socio-ekonomického statusu častěji zařazováni do škol s nižší úrovní výuky, kde mají zároveň snížené šance se integrovat a naučit jazyk nové země. Problémem je i relativně malé zastoupení studentů z migrantským původem v terciálním vzdělávání, přestože např. v Německu má 23 procent studentů migrantský původ (tj. aspoň po jednom rodiči).

Co mohou státy udělat pro zlepšení integrace migrantů do vzdělávacího systému a zlepšení jejich výsledků? Studie OECD navrhuje mimo jiné:

  • Informovat rodiče z řad imigrantů o možnostech vzdělávání pro jejich děti
  • Zajistit, aby přijímání studentů do škol co nejméně záleželo na jejich socioekonomickém statusu a podporovat, aby kvalitní školy přijímaly více studentů-migrantů
  • Motivovat studenty s dobrými výsledky, aby navštěvovali školy s vyšším počtem migrantů, např. nabídkou speciálních kurzů
  • Neposílat děti migrantů do přípravných tříd, ale umožnit jim jazykové vzdělávání souběžně se školní docházkou
  • Zlepšit přístup dětí imigrantů k předškolnímu vzdělávání od co nejútlejšího věku a zajistit i už v této době aktivity na zlepšení jazykových schopností
  • Zlepšit znalosti učitelů v oblasti interkulturní pedagogiky a jazykového vzdělávání

Mnozí mladí uprchlíci a migranti se potýkají s nedostatkem finančních prostředků a špatnou sociální situací, která jim brání v aktivní účasti ve vzdělávacím procesu. Evropské státy proto některým z nich poskytují pomoc ve formě stipendií na vzdělávacích institucích vyššího typu, a to ať už v zemích původu nebo hostitelských. Příkladem můžou být stipendia DAFI udělovaná německou vládou. Ta mezi lety 2016 a 2017 plánuje vydat přes 1700 stipendií uprchlíkům primárně v Turecku.

Další výzvou pro vzdělávací sektor je připravenost učitelů a dalších pedagogických pracovníků na větší kulturní a etnickou diverzitu ve školách, kteří zejména v zemích, jež nedávno přijaly větší počty migrantů a uprchlíků. Např. Portugalsko se rozhodlo situaci řešit organizací workshopů a kurzů pro učitele, které se soustředí na otázku lidských práv, uprchlíků a mírových studií nebo možných výzev, které se mohou objevit v multikulturních třídách.

Tým Programu migrace.

Autor: Migrace v souvislostech | středa 7.9.2016 17:21 | karma článku: 15.39 | přečteno: 1846x

Další články blogera

Migrace v souvislostech

Proč je stereotypní zobrazování menšin problém?

Přemýšleli jste nad tím, jaký vliv může mít nejen obsah, ale i jazyk použitý ve zpravodajství o migrantech? Zejména ve společnosti, jako je ta česká, kde nemá běžný občan téměř žádný kontakt s migranty či uprchlíky?

30.1.2018 v 11:22 | Karma článku: 9.29 | Přečteno: 926 |

Migrace v souvislostech

Praha hledáčkem cizince

Když jsem, tehdy ještě v minulém století, Prahu navštívil poprvé, byla z toho láska na první pohled.

27.12.2017 v 10:00 | Karma článku: 20.96 | Přečteno: 606 |

Migrace v souvislostech

Hassan Ali Djan: Příběh dítěte, které vyrostlo příliš brzy

Hassan Ali Djan pochází z Afghánistánu. Je autorem autobiografické knihy Afghánistán. Mnichov. Já. Ve své knize popisuje svůj odchod z Afghánistánu, tíživou cestu do Evropy a začátky v nové zemi, kterou časem přijal za svůj domov.

22.12.2017 v 10:00 | Karma článku: 11.49 | Přečteno: 453 |

Migrace v souvislostech

Mikuláš do každé vietnamské večerky

„A teď budou Češi říkat, že už jim bereme i jejich svátky a zvyky,” pronesl v položertu mladý vietnamský dobrovolník, který 5. prosince 2017 stál na rušné pražské ulici převlečený za čerta.

20.12.2017 v 14:00 | Karma článku: 29.30 | Přečteno: 1075 |

Další články z rubriky Společnost

Luboš Chott

Chodím městem a dívám se za vrata aneb Nadržuje Jiránek Rozdělovu?

Myslím si, že kdyby kladenský primátor Jiránek bydlel například jako já u kročehlavského Václaváku, tak by byl vyštaficírovaný a bez povalujících se individuí, ale... Protože bydlí v Rozdělově, tak máme Václavák i já smůlu.

23.9.2019 v 7:12 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 10 | Diskuse

Karel Januška

Důkazy a názory

Vědní obory obvykle zkoumají příčinné souvislosti mezi nějakými jevy. Když Archimedes zkoumal, zda zlatník spotřeboval všechno zlato k výrobě šperku, objevil zákon, kterému se učí děti na všech školách druhého stupně.

23.9.2019 v 5:04 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 103 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Co dělat, když se vám prohánějí divocí prasáci pod okny?

V posledních letech se v naší zemi přemnožila divoká prasata. Myslela jsem si, že se mě tohle téma nebude týkat. Když jsem ale v noci uslyšela pod okny funění a chrochtání, zhruba tři metry od postele, pochopila jsem svůj omyl!

22.9.2019 v 19:03 | Karma článku: 17.60 | Přečteno: 635 | Diskuse

Jiří Turner

Zemana vyřeší příroda jako každého z nás aneb lekce pokrytectví

Je zvláštní, že výrok pana Polčáka popudil ty, kteří hřímají proti politické korektnosti. Co je skandálního na vyjádření tohoto faktu? Prezident se dříve či později stane pro veřejnou funkci nezpůsobilým a dříve či později zemře.

22.9.2019 v 18:12 | Karma článku: 26.42 | Přečteno: 706 | Diskuse

Marek Trizuljak

Byla jednou jedna ''překrásná'' vojenská přehlídka

A právě dnes, 22. září 2019, je té "nebesky krásné" vojenské přehlídky osmdesáté výročí. Není nad příkladné bratrství ve zbrani.

22.9.2019 v 13:01 | Karma článku: 38.49 | Přečteno: 2320 | Diskuse
Počet článků 70 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1957

Jsme čtyři. Kristýna Brožová, Tereza Freidingerová, Adéla Jurečková a Anna Pacovská, tým Programu migrace společnosti Člověk v tísni. Klademe si za cíl vyvážené a zdrojově pestré mediální pokrytí tématu migrace. Prostřednictvím tohoto blogu, který funguje už od roku 2010, chceme široké veřejnosti nabídnout aktuální informace o migraci v souvislostech, o životě cizinců v České republice i jinde, dát příležitost migrantům se k tomuto tématu vyjádřit. Navštivte i náš facebook Fórum migrantů.
 

Najdete na iDNES.cz