Kdo je terčem nenávistných projevů na českém internetu?
Terčem negativních a nenávistných projevů se staly skupiny, stojící do té doby spíše na okraji veřejného zájmu – migranti (uprchlíci) a muslimové, jak vyplynulo z analýzy Projevy nenávisti v online prostoru a na sociálních sítích, kterou zpracovala organizace Člověk v tísni za období od června do září 2015. Analýza popisuje, jaká jsou nejčastější témata nenávistných výroků, jakými komunikačními kanály se tyto projevy šíří i sociodemografický profil producentů těchto projevů.
Na základě zjištění vyplývajících z analýzy uspořádal Program migrace společnosti Člověk v tísni během poslední čtvrtiny roku 2015 a na začátku roku 2016 celkem tři veřejné debaty, které reagovaly na zjištění z analýzy.
Témata veřejných akce byla vybrána na základě analýzy, ve které se ukázalo, že uprchlíci, migranti a muslimové jsou jedním z hlavních terčů producentů nenávistných projevů.
První z veřejných debat se zaměřila na kategorii migranti/uprchlíci ve světle aktuálních událostí. Debata s názvem Ukazují nám uprchlíci naše hranice? proběhla 8. října 2015 v pražském Langhans. Kromě projekce tematického filmu mohli návštěvníci debaty diskutovat se sociální antropoložkou Barborou Spalovou, která se zabývá tématy hranic, teritoriality a kolektivní paměti. Hovořilo se například o odlišném pojetí státní hranice v postkomunistických zemích a v ostatních zemích Evropy. Diskuze reagovala jak na události v Maďarsku, které v polovině září dokončilo plot na hranicích se Srbskem, tak na českou společenskou reflexi výstavby plotu, a diskuzí, které se vedly kolem otevřených X uzavřených hranic. Na otázky odpovídala také novinářka Magdalena Sodomková, která cestovala s běženci na srbsko-maďarskou hranici a ostrov Lesbos, a k aktuální debatě o uzavírání hranic měla osobní postřehy přímo z terénu.
Jak hosté, tak i publikum se snažili najít odpovědi na otázky, co pro ně osobně znamenají hranice, došlo i na ožehavé téma role médií v zobrazování uprchlíků a celé krize.
Druhá veřejná debata s názvem Islám kolem nás. Jak se vyznat v tom, co se píše a říká? reagovala na druhou nejčastěji zmiňovanou kategorii zachycenou v analýze mezi diskuzními příspěvky na českém internetu, a tou byl islám. Akci naplánovanou na 3. listopadu bylo nutné z důvodu obrovského zájmu přesunout do větších prostor, přišlo přes 150 lidí. Na veřejné akci, která byla koncipována jako debata, vystoupili orientalista Bronislav Ostřanský z Orientálního ústav AV ČR s tématem muslimští „strašáci“ a vyvrácení největších mýtů kolem islámu a muslimů, dále Syřan Assem Atassi brněnský Syřan, který žije dlouhodobě v Brně a je zapojený do iniciativy Syreczech a s přítomnými se podělil o své osobní zkušenosti s integrací v ČR a reflexi aktuálního dění z pohledu Syřana a praktikujícího muslima. Posledním z debatujících byl Matouš Hrdina z organizace Člověk v tísni, který představil některé postřehy k mediálnímu obrazu migrantů a muslimů v ČR.
Ohromný zájem o tuto debatu může odrážet skutečnost, že se veřejnost nezvládá orientovat v informacích o islámu, druhém největším světovém náboženství, které každodenně chrlí sociální sítě a média.
Dokládaly to i otázky, které směřovaly na hosty debaty: Jak v záplavě "zaručených zpráv" oddělit zrno od plev a pravdu od fámy? Je na místě bát se islamizace České republiky? Jak souvisí s vlnou zájmu o islám současná migrační krize? Jaké jsou nejčastější stereotypy a předsudky o islámu, které se objevují v české veřejné diskusi a jak se jich vyvarovat? Co znamenají pojmy jako je džihád nebo právo šaría?
Třetí veřejná debata Projevy nenávisti v online a offline prostoru. Co nám říkají o nás samotných? Proběhla 3. února 2016 opět v Langhans a reagovala na zjištění analýzy ohledně producentů nenávistných projevů, například na to, jaká může být jejich motivace nenávistné projevy na sociálních sítích psát a sdílet.
Ze závěrů analýzy se zdá, že velká většina autorů nenávistných výroků není ve svém jednání vedená snahou někomu uškodit a vědomě činit zlo, ale naopak pozitivní motivací a snahou o společensky prospěšné jednání.
S hosty debatoval Matouš Hrdina, doktorand na Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK, zabývající se výzkumem transformace politické komunikace na internetu a sociolog Václav Štětka, který se zabývá politickou participací v prostředí sociálních sítí. Jak hosté tak i publikum se snažili najít odpovědi na otázky, co jsou to projevy nenávisti, jak se v online i offline prostoru projevují, co nám říkají o naší společnosti a také zda a jak mohou souviset s občanskou angažovaností.
Autorka: Hana Daňková
Autorka působí v organizaci Člověk v tísni
Analýza „Projevy nenávisti v online prostoru a na sociálních sítích“ stejně jako veřejné debaty vznikly jako součást projektu Podpora tolerantní společnosti v reálném i virtuálním prostoru.
Program Fond pro NNO podporuje projekt Podpora tolerantní společnosti v reálném i virtuálním prostoru. Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů. www.fondnno.cz a www.eeagrants.cz.
Migrace v souvislostech
Proč je stereotypní zobrazování menšin problém?
Přemýšleli jste nad tím, jaký vliv může mít nejen obsah, ale i jazyk použitý ve zpravodajství o migrantech? Zejména ve společnosti, jako je ta česká, kde nemá běžný občan téměř žádný kontakt s migranty či uprchlíky?
Migrace v souvislostech
Praha hledáčkem cizince
Když jsem, tehdy ještě v minulém století, Prahu navštívil poprvé, byla z toho láska na první pohled.
Migrace v souvislostech
Hassan Ali Djan: Příběh dítěte, které vyrostlo příliš brzy
Hassan Ali Djan pochází z Afghánistánu. Je autorem autobiografické knihy Afghánistán. Mnichov. Já. Ve své knize popisuje svůj odchod z Afghánistánu, tíživou cestu do Evropy a začátky v nové zemi, kterou časem přijal za svůj domov.
Migrace v souvislostech
Mikuláš do každé vietnamské večerky
„A teď budou Češi říkat, že už jim bereme i jejich svátky a zvyky,” pronesl v položertu mladý vietnamský dobrovolník, který 5. prosince 2017 stál na rušné pražské ulici převlečený za čerta.
Migrace v souvislostech
Mezi Pegidou a kurzem němčiny: jak funguje integrace uprchlíků v Drážďanech?
Nejpozději od památného výroku kancléřky Merkelové „Wir schaffen das!“ (Zvládneme to!) se pohledy odpůrců migrace, ale také aktérů a organizací zabývajících se integrací v různých zemích Evropy upírají do Německa.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
Izraelský ministr Ben Gvir měl nehodu, auto po nárazu skončilo na střeše
Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir měl autonehodu ve městě Ramla ve středu země....
EU se od zemí jako Česko naučila hodně o Kremlu i Putinovi, řekla Leyenová
Díky hořkým zkušenostem, které mají země ze středu a východu Evropy se Sovětským svazem, se...
Zkusil unést hocha ze školky, vydával se za jeho matku. Mladík dostal rok vězení
Nejprve telefonicky a poté i osobně se čtyřiadvacetiletý muž snažil vynutit si vydání chlapce z...
Po havárii na koloběžce skončil v řece, bezvládného muže museli oživovat
Bezvládného muže vytahovali krátce po čtvrteční půlnoci policisté z řeky Svitavy v brněnských...
Prodej rodinného domu 132 m2, pozemek 655 m2
Těšetice, okres Znojmo
7 495 000 Kč