Jsou migranti přínosem?

7. 01. 2016 12:23:40
Migranti jsou často obviňováni, že jsou těmi, kteří zabírají práci místnímu obyvatelstvu, nebo že jsou těmi, na které se utrácí příliš velká část státního rozpočtu ve formě sociálních dávek a nouzových příspěvků.

Odborné studie však ukazují úplně něco jiného. Ukazují, že migranti jsou často přínosem do místních ekonomik. Například podle studie Londýnské univerzity přispěli mezi lety 2000-2011 migranti z nově přijatých zemí EU do britského rozpočtu o 12% více než z něj získali. Migranti ze zemí mimo EU pak o 3%. Podle výzkumu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj migranti rozšiřují domácí trh a vytvářejí jedno pracovní místo navíc za každé, které obsadí.
Kromě toho migranti zaplňují mezery na pracovním trhu například v takových sférách, jako je zdravotnictví, vzdělání a informační technologie. Podle odborníků by zdravotní systém Evropské unie nemohl poskytovat adekvátní lékařskou péči bez vysoce kvalifikovaného personálu ze zahraničí.


Pokud mluvíme o migrantech, kteří mají i jiný účel pobytu než pracovní, například jsou v České republice za účelem vzdělávání, tak i v tomto případě se dá pozorovat pozitivní dopad na ekonomiku. Často je zahraničním studentům vyčítáno, že na českých veřejných školách studují zadarmo z peněz daňových poplatníků. Jak ale uvádí v rozhlasovém pořadu Crossings ředitel jazykové školy Uniprep Richard Smejkal: "Normativ na studenta na vysoké škole je plus mínus 35 000 Kč na rok, a když spočítáte kolík zahraniční student tady utratí za ubytování, tramvajenku, kino, zábavu, knihy a z toho odeberete část, kterou vrací státu v úrovni DPH, tak se dostanete minimálně k číslům, které toto kompenzují. Většinou, ale student utratí více než 100 000 Kč."
Migranti se často stávají samy aktivními podnikateli a těmi, kteří neustále přispívají do státního rozpočtu ve formě daní. Podle statistik je skoro 20% všech cizinců podnikateli a celkem 8,6% ze všech aktivních tuzemských podnikatelů jsou cizinci. Jak uvádí analýza aktivit cizích podnikatelů v České republice, provedená Asociací malých a středních podniků a živnostníků ČR, byl podnikatelský zisk ((kladný výsledek a tedy i platba daně z příjmu) v průběhu pěti sledovaných kalendářních let 2009 – 2014 u cizinců v rozmezí 95% - 98% všech daňových přiznání, což je o desetinu více jak u českých podnikatelů.

Přestože pro cizince není vždy snadné podnikat, například Sardana a Lucie, které se do České republiky odstěhovaly z Ruska a mají v Praze Lucem design studio, jsou rády, že se odvážily založit svůj vlastní byznys. Především chválí místní klientelu: "Pracovat s Čechy je velké potěšení, dobře vědí, co chtějí a není potřeba s nimi vést dlouhá jednání ohledně ceny. Všechno je prostě jasné, rychlé a srozumitelné." Jedinou obtíží podle nich je, že cizí podnikatel musí vždycky pozorně sledovat jakékoliv změny v zákonech tak, aby včas a podle pravidel stihl zaplatit daně. Ale jak dodávají mladé podnikatelky: "Nehledě na jakékoliv obtíže, velice tady oceňujeme přesnost zákonů a průhlednost byznysu. Všechno ostatní se dá zvládnout a vyřešit."

Sardana a Lucie nejsou jedinými podnikatelkami z Ruska, které si vybraly Českou republiku pro svůj byznys. Podle analýzy vlastnické struktury české podnikatelské sféry, kterou zveřejnila poradenská společnost Bisnode, jsou nejčastějšími zahraničními vlastníky českých firem Rusové, Slováci a Němci. Jak uvádí již výše zmíněna studie od Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, u ruských podnikatelů je velice rozšířená vzdělávací činnost, u vietnamských podnikatelů převažuje obchod a u ukrajinských stavebnictví. Poradenská společnost Bisnode dodává informace i ohledně řeckých podnikatelů. Řekové v Česku podnikají hlavně v obchodu, cestovním ruchu a nemovitostech.

Obchod s oblečením Jannis Fashion, kavárna De Capo, New York University in Prague, to jsou jedny z mnoha podniků, které patří různým řeckým podnikatelům v Praze. Pouze New York University in Prague poskytuje kolem 65 pracovních míst a je jednou z nejprestižnějších soukromých škol v České republice. Jak uvádí doktorandka Vysoké školy ekonomické Ekaterina Batueva, která se věnuje Řecku ve svém výzkumu: "Řečtí migranti jsou po celém světě známí tím, že v nové zemi jsou velice podnikaví a snaží se založit svůj vlastní byznys co nejrychleji, i kdyby to byl pouze malý kiosek."

Je očividné, že nepřehlédnutelným pozitivem je to, že firmy vlastněné přímo migranty vytvářejí v České republice nová pracovní místa. Asi jednou z nejznámějších firem, která byla založena migrantem, je firma MARLENKA international, s.r.o., která vyrábí medové dorty MARLENKA® podle staroarménské rodinné receptury, a je velice významným zaměstnavatelem v Moravskoslezském kraji. Jejímu zakladateli a majiteli Gevorgovi Avetisyanovi se navíc podařilo získat titul podnikatel roku 2013.
Kdo ví, možná i mezi migranty v České republice se objeví další Steve Jobs, který byl mimochodem synem migranta ze Sýrie.

Autorka: Liudmila Kopecká

Článek vznikl pro organizaci META, o. p. s. za finanční podpory Ministerstva vnitra ČR na integraci cizinců.

Autor: Migrace v souvislostech | čtvrtek 7.1.2016 12:23 | karma článku: 14.34 | přečteno: 2077x

Další články blogera

Migrace v souvislostech

Proč je stereotypní zobrazování menšin problém?

Přemýšleli jste nad tím, jaký vliv může mít nejen obsah, ale i jazyk použitý ve zpravodajství o migrantech? Zejména ve společnosti, jako je ta česká, kde nemá běžný občan téměř žádný kontakt s migranty či uprchlíky?

30.1.2018 v 11:22 | Karma článku: 9.29 | Přečteno: 926 |

Migrace v souvislostech

Praha hledáčkem cizince

Když jsem, tehdy ještě v minulém století, Prahu navštívil poprvé, byla z toho láska na první pohled.

27.12.2017 v 10:00 | Karma článku: 20.96 | Přečteno: 606 |

Migrace v souvislostech

Hassan Ali Djan: Příběh dítěte, které vyrostlo příliš brzy

Hassan Ali Djan pochází z Afghánistánu. Je autorem autobiografické knihy Afghánistán. Mnichov. Já. Ve své knize popisuje svůj odchod z Afghánistánu, tíživou cestu do Evropy a začátky v nové zemi, kterou časem přijal za svůj domov.

22.12.2017 v 10:00 | Karma článku: 11.49 | Přečteno: 453 |

Migrace v souvislostech

Mikuláš do každé vietnamské večerky

„A teď budou Češi říkat, že už jim bereme i jejich svátky a zvyky,” pronesl v položertu mladý vietnamský dobrovolník, který 5. prosince 2017 stál na rušné pražské ulici převlečený za čerta.

20.12.2017 v 14:00 | Karma článku: 29.30 | Přečteno: 1075 |

Další články z rubriky Ostatní

Zdeňka Ortová

Když se vám klíště zakousne rovnou tam

Klíšťata netrpí studem a vlezou vám kamkoli. Mají na lidech nejraději teplá, tenká a vlhká místa. Snadno se k nim přisají a udělají si tam pelíšek.

22.9.2019 v 15:50 | Karma článku: 32.20 | Přečteno: 3102 | Diskuse

Michal Pohanka

Hledá se osvícený alfasamec pro účely reprodukce a eugeniky

Často od žen slýchávám, nebo čtu, jak je ta nadvláda mužů nefér a hrozná, ale tady se musím většiny chlápků zastat. My za to nemůžeme, to všechno hrstka alfasamců!

22.9.2019 v 10:57 | Karma článku: 22.29 | Přečteno: 1039 | Diskuse

Jan Klar

Deník spisovatele - úpadek rozumu aneb vařila myšička kašičku

Je paradoxní, jak se v současné společnosti, která je stále iracionálnější, nadužívají slova jako rozumný nebo racionální. Anebo dokonce nedej bože pojem zdravý selský rozum.

22.9.2019 v 9:12 | Karma článku: 13.08 | Přečteno: 316 | Diskuse

Radka Kielbergerová

Moje vzpomínka na Jana Jílka (k příležitosti zádušní mše sloužené za Jana Jílka 28. září)

Otevřít se v tomhle psaní jako to uměl on, to bych teď chtěla. Nehledat klenutí a psát čistě. A je mi jedno jako jemu, jaký z toho nakonec vyleze formát. Protože vypravěč jako on asi spíš pábí...hezky pábí. A jemu tohle šlo.

22.9.2019 v 8:20 | Karma článku: 23.12 | Přečteno: 605 | Diskuse

Petr Šimík

O závislosti IV

Přišel čas na dokončení mé cesty. Mé poznání. A to mne osvobodilo. Příčina. Následek. Tělo. Mysl. Duše. Jak se zbavit závislosti? Je to tak jednoduché. Ale bolí to. Moc.

22.9.2019 v 2:17 | Karma článku: 8.77 | Přečteno: 188 | Diskuse
Počet článků 70 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1957

Jsme čtyři. Kristýna Brožová, Tereza Freidingerová, Adéla Jurečková a Anna Pacovská, tým Programu migrace společnosti Člověk v tísni. Klademe si za cíl vyvážené a zdrojově pestré mediální pokrytí tématu migrace. Prostřednictvím tohoto blogu, který funguje už od roku 2010, chceme široké veřejnosti nabídnout aktuální informace o migraci v souvislostech, o životě cizinců v České republice i jinde, dát příležitost migrantům se k tomuto tématu vyjádřit. Navštivte i náš facebook Fórum migrantů.
 

Najdete na iDNES.cz