Středa 28. října 2020, Den vzniku samostatného československého státu
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Středa 28. října 2020 Státní svátek.

Jsou migranti přínosem?

7. 01. 2016 12:23:40
Migranti jsou často obviňováni, že jsou těmi, kteří zabírají práci místnímu obyvatelstvu, nebo že jsou těmi, na které se utrácí příliš velká část státního rozpočtu ve formě sociálních dávek a nouzových příspěvků.

Odborné studie však ukazují úplně něco jiného. Ukazují, že migranti jsou často přínosem do místních ekonomik. Například podle studie Londýnské univerzity přispěli mezi lety 2000-2011 migranti z nově přijatých zemí EU do britského rozpočtu o 12% více než z něj získali. Migranti ze zemí mimo EU pak o 3%. Podle výzkumu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj migranti rozšiřují domácí trh a vytvářejí jedno pracovní místo navíc za každé, které obsadí.
Kromě toho migranti zaplňují mezery na pracovním trhu například v takových sférách, jako je zdravotnictví, vzdělání a informační technologie. Podle odborníků by zdravotní systém Evropské unie nemohl poskytovat adekvátní lékařskou péči bez vysoce kvalifikovaného personálu ze zahraničí.


Pokud mluvíme o migrantech, kteří mají i jiný účel pobytu než pracovní, například jsou v České republice za účelem vzdělávání, tak i v tomto případě se dá pozorovat pozitivní dopad na ekonomiku. Často je zahraničním studentům vyčítáno, že na českých veřejných školách studují zadarmo z peněz daňových poplatníků. Jak ale uvádí v rozhlasovém pořadu Crossings ředitel jazykové školy Uniprep Richard Smejkal: "Normativ na studenta na vysoké škole je plus mínus 35 000 Kč na rok, a když spočítáte kolík zahraniční student tady utratí za ubytování, tramvajenku, kino, zábavu, knihy a z toho odeberete část, kterou vrací státu v úrovni DPH, tak se dostanete minimálně k číslům, které toto kompenzují. Většinou, ale student utratí více než 100 000 Kč."
Migranti se často stávají samy aktivními podnikateli a těmi, kteří neustále přispívají do státního rozpočtu ve formě daní. Podle statistik je skoro 20% všech cizinců podnikateli a celkem 8,6% ze všech aktivních tuzemských podnikatelů jsou cizinci. Jak uvádí analýza aktivit cizích podnikatelů v České republice, provedená Asociací malých a středních podniků a živnostníků ČR, byl podnikatelský zisk ((kladný výsledek a tedy i platba daně z příjmu) v průběhu pěti sledovaných kalendářních let 2009 – 2014 u cizinců v rozmezí 95% - 98% všech daňových přiznání, což je o desetinu více jak u českých podnikatelů.

Přestože pro cizince není vždy snadné podnikat, například Sardana a Lucie, které se do České republiky odstěhovaly z Ruska a mají v Praze Lucem design studio, jsou rády, že se odvážily založit svůj vlastní byznys. Především chválí místní klientelu: "Pracovat s Čechy je velké potěšení, dobře vědí, co chtějí a není potřeba s nimi vést dlouhá jednání ohledně ceny. Všechno je prostě jasné, rychlé a srozumitelné." Jedinou obtíží podle nich je, že cizí podnikatel musí vždycky pozorně sledovat jakékoliv změny v zákonech tak, aby včas a podle pravidel stihl zaplatit daně. Ale jak dodávají mladé podnikatelky: "Nehledě na jakékoliv obtíže, velice tady oceňujeme přesnost zákonů a průhlednost byznysu. Všechno ostatní se dá zvládnout a vyřešit."

Sardana a Lucie nejsou jedinými podnikatelkami z Ruska, které si vybraly Českou republiku pro svůj byznys. Podle analýzy vlastnické struktury české podnikatelské sféry, kterou zveřejnila poradenská společnost Bisnode, jsou nejčastějšími zahraničními vlastníky českých firem Rusové, Slováci a Němci. Jak uvádí již výše zmíněna studie od Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, u ruských podnikatelů je velice rozšířená vzdělávací činnost, u vietnamských podnikatelů převažuje obchod a u ukrajinských stavebnictví. Poradenská společnost Bisnode dodává informace i ohledně řeckých podnikatelů. Řekové v Česku podnikají hlavně v obchodu, cestovním ruchu a nemovitostech.

Obchod s oblečením Jannis Fashion, kavárna De Capo, New York University in Prague, to jsou jedny z mnoha podniků, které patří různým řeckým podnikatelům v Praze. Pouze New York University in Prague poskytuje kolem 65 pracovních míst a je jednou z nejprestižnějších soukromých škol v České republice. Jak uvádí doktorandka Vysoké školy ekonomické Ekaterina Batueva, která se věnuje Řecku ve svém výzkumu: "Řečtí migranti jsou po celém světě známí tím, že v nové zemi jsou velice podnikaví a snaží se založit svůj vlastní byznys co nejrychleji, i kdyby to byl pouze malý kiosek."

Je očividné, že nepřehlédnutelným pozitivem je to, že firmy vlastněné přímo migranty vytvářejí v České republice nová pracovní místa. Asi jednou z nejznámějších firem, která byla založena migrantem, je firma MARLENKA international, s.r.o., která vyrábí medové dorty MARLENKA® podle staroarménské rodinné receptury, a je velice významným zaměstnavatelem v Moravskoslezském kraji. Jejímu zakladateli a majiteli Gevorgovi Avetisyanovi se navíc podařilo získat titul podnikatel roku 2013.
Kdo ví, možná i mezi migranty v České republice se objeví další Steve Jobs, který byl mimochodem synem migranta ze Sýrie.

Autorka: Liudmila Kopecká

Článek vznikl pro organizaci META, o. p. s. za finanční podpory Ministerstva vnitra ČR na integraci cizinců.

Autor: Migrace v souvislostech | čtvrtek 7.1.2016 12:23 | karma článku: 14.34 | přečteno: 2089x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ostatní

Pavla Kolářová

V imaginární hospodě...

Vzpomínáte si na populární český seriál z osmdesátek nazvaný Návštěvníci? Bylo to takové trochu sci-fi se spoustou filmových triků šmrcnuté soudobou (tj. socialistickou) realitou. Mně bylo tenkrát nějakých -náct a všechny díly...

28.10.2020 v 16:30 | Karma článku: 16.03 | Přečteno: 352 | Diskuse

Pavel Hewlit

Dle nařízení se obejměte – a co, sakra, my single?

Začíná to připomínat Kubrikův film Dr. Divnoláska aneb Jak jsem se naučil nedělat si starosti a mít rád bombu.

28.10.2020 v 16:24 | Karma článku: 18.30 | Přečteno: 378 | Diskuse

Milan Čierny

Z pamětní knihy železniční stanice Český Těšín 4. díl 1946

Ve čtvrtém dílu budeme ještě sledovat průběh událostí na českotěšínské železnici, které se udály v roce 1946 a jak je průběžně zaznamenával adjunkt státní dráhy Z. Kotula.

28.10.2020 v 13:48 | Karma článku: 11.14 | Přečteno: 160 | Diskuse

Zdeňka Šíp Staňková

Trápíte se vy i děti na distanční výuce?

A víte, že nemusíte? Jde to i jinak. Víte, že si můžete užívat společný čas bez on-line vyučování a nucení dětí k činnostem, které dělat nechtějí?

28.10.2020 v 13:47 | Karma článku: 4.13 | Přečteno: 186 | Diskuse

Markéta Demlová

Krize jako šance

Na Silvestra jsme si přáli, aby nám rok s hezkými dvěma dvacítkami v letopočtu přinesl jen to dobré, teď se nejspíš všichni modlíme, aby už byl konečně za námi. Rok 2020 si na nás přichystal pandemii covid-19, kterou jsme nečekali

28.10.2020 v 13:13 | Karma článku: 10.31 | Přečteno: 183 | Diskuse
Počet článků 70 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1998

Jsme čtyři. Kristýna Brožová, Tereza Freidingerová, Adéla Jurečková a Anna Pacovská, tým Programu migrace společnosti Člověk v tísni. Klademe si za cíl vyvážené a zdrojově pestré mediální pokrytí tématu migrace. Prostřednictvím tohoto blogu, který funguje už od roku 2010, chceme široké veřejnosti nabídnout aktuální informace o migraci v souvislostech, o životě cizinců v České republice i jinde, dát příležitost migrantům se k tomuto tématu vyjádřit. Navštivte i náš facebook Fórum migrantů.
 

Najdete na iDNES.cz