Radikalismus v jakékoliv podobě je velmi nebezpečný, napsala studentka gymnázia.

23. 12. 2015 17:22:00
"Ubytovat uprchlickou rodinu? Za mě ano." Přečtěte si další z textů, které napsali na podzim 2015 studenti středních škol zapojení do projektu Média a migrace na středních školách.

Díky projektu Média a migrace na středních školách, podpořeném Ministerstvem kultury ČR, se studenti středních škol mohli dozvědět něco bližšího o kritickém přístupu k médiím a jejich obsahu, pochopit mechanismy mediální práce a zároveň získat schopnost využívat média ke své potřebě a tvůrčím způsobem je zpracovávat. A to na velmi aktuálním tématu migrace. Studenti nejdřív mohli přímo ve vlastní škole zažít workshop zaměřený na základy novinářské práce a reflexi pokrytí tématu migrace v českých médiích. Vybraní studenti s hlubším zájmem o novinářskou práci pak mohli vyrazit na exkurzi do Českého rozhlasu, kde si mohli provoz velkého veřejnoprávního média prohlédnout v praxi. Ti nejvíc aktivní pak neváhali a sepsali články, které se mohou objevit nejen na blogu Fórum migrantů, ale i na v místních novinách nebo školních časopisech. Třetí příspěvek pochází z Gymnázia Mnichovo Hradiště.

Pro někoho bláznovství, pro mě „maličkost“

Ubytovat uprchlickou rodinu? Za mě ano. A důvod? Ten je celkem prostý. Myslím si, že každý jedinec, rodina či skupina lidí má nárokna relativně spokojený život, i kdyby se spokojenost měla pohybovat na spodní hranici nějaké pomyslné stupnice. Měli bychom si uvědomit, že většina z těch, kteří k nám ze Sýrie, Iráku, Somálska a dalších asijských a afrických zemí přicházejí, nechtěli opustit svoje zemi, svůj domov. Bohužel okolnosti rozhodli jinak.

Představte si sebe na jejich místě. Je to šílené a pro mě i docela nepředstavitelné. Sama sebe se ptám: „Zvládla bych to, být na jejich místě? Dokázala bych si poradit?“ Se svojí náturou s největší pravděpodobností ne. Bez domova, bez základních věcí, s nejistou budoucností. A takhle podobně, ne-li stejně to prožívají skupiny uprchlíků.

Spousta lidí z mého okolí by si nejspíš poklepala na čelo, kdybych jim řekla, že ve svém domě chci ubytovat uprchlickou rodinu, poskytnout jí na nějaký čas pomocnou ruku. Jenže mně, i přes spoustu negativ, která s tím souvisí, stále připadá, že to není až tak špatná idea. Samozřejmě, že by mě čekalo hodně změn, práce a tak podobně, ale riskla bych to, protože kdybych já byla v podobné situaci, tak bych byla určitě moc ráda, kdyby se mě někdo ujal a poskytl mi střechu nad hlavou.

Chápu, každý máme jiné názory. Pro někoho je to bláznovství. Já bych však měla radost a dobrý pocit z toho, že jsem užitečná, že pomáhám. Představuji si to moc jednoduše, to uznávám, ale i tak si stojím za svým názorem. A kdybych byla starší, měla vlastní byt a šlo by to, s velkou pravděpodobností bych u sebe nějakou rodinu na nějaký čas ubytovala.

Lucie Kakasová, Gymnázium Mnichovo Hradiště

Nedokážeme se zaměřit na aktuální stav uprchlické krize

Přicházejí k nám uprchlíci, emigranti, běženci. Proudí sem tisíce jiných lidí
v důsledku děsivých válek, které probíhají mimo Evropu. A tak jsme se v Česku ocitli
v situaci, se kterou jako bychom si nevěděli rady. Máme tendenci vidět situaci poněkud černobíle: stavět se buď pro přijetí uprchlíků, nebo proti, snažíme se zařadit do jednoho „tábora“ - buď PRO, nebo PROTI a během toho nám unikají zásadní problémy, které bychom měli opravdu řešit: Jsou u nás lidé, kteří potřebují pomoct. To je aktuální stav
a s ním se máme vypořádat; když je člověk na ulici, nepomůže mu, že se společnost bude neustále zamýšlet nad tím, zda je tedy pro jeho integraci nebo bude k němu lhostejná či dokonce agresivní; v horším případě diskutování okolo tohoto tématu všechny tak zahltí, že zapomenou, proč začali diskutovat.

Pomoc bližnímu je přeci základním ukazatelem morální vyspělosti člověka a celé naší civilizace, která vyrostla na základě křesťanských ideálů. Pokud se nám pomoc člověku s jinou barvou pleti nebo náboženstvím příčí, je poměrně snadné usoudit, že tu něco nehraje. Nedokážeme se vypořádat s tím, že lidé jsou různí a máme v hlavě zakódováno, že bychom měli být nejlépe přesně “nalinkovaní”. Paradox je, že si neuvědomujeme, že i my jsme jiní než ostatní.

A zde vznikají první příčiny bouřlivé diskuze v naší společnosti nad problémem uprchlické krize. Radikalismus v jakékoliv podobě je velmi nebezpečný, protože dokáže lidi dovést do krajností. Pokud budeme radikální v názorech pro nebo proti přijetí uprchlíků, stavíme se automaticky proti druhé skupině. V tento moment je velice těžký dialog v celé společnosti, je těžké umět se spojit a situaci vyřešit, ještě těžší je soustředit se na to, že musíme zajistit bydlení, jídlo a základní životní potřeby lidem, kteří nemají nic, než holé životy a jsou odkázáni na nás – na náš soucit a zodpovědnost.
A nenamlouvejme si, že to za nás politici vyřeší. Ti se starají jen o to, jak získat přízeň svých voličů. Místo řešení problémů se jen handrkují o počty a o to, na kterou stranu PRO nebo PROTI je výhodné se postavit. Uvidíme za pár týdnů, až přijde zima, zda jsme civilizovaná společnost, či necitelní egoisti.

Eva Jiřičková, Gymnázium Mnichovo Hradiště

Názory obsažené v publikovaných textech nikterak neodrážejí názory organizátora projektu Média a migrace na středních školách.

Autor: Migrace v souvislostech | středa 23.12.2015 17:22 | karma článku: 7.73 | přečteno: 142x

Další články blogera

Migrace v souvislostech

Proč je stereotypní zobrazování menšin problém?

Přemýšleli jste nad tím, jaký vliv může mít nejen obsah, ale i jazyk použitý ve zpravodajství o migrantech? Zejména ve společnosti, jako je ta česká, kde nemá běžný občan téměř žádný kontakt s migranty či uprchlíky?

30.1.2018 v 11:22 | Karma článku: 9.29 | Přečteno: 934 |

Migrace v souvislostech

Praha hledáčkem cizince

Když jsem, tehdy ještě v minulém století, Prahu navštívil poprvé, byla z toho láska na první pohled.

27.12.2017 v 10:00 | Karma článku: 20.96 | Přečteno: 610 |

Migrace v souvislostech

Hassan Ali Djan: Příběh dítěte, které vyrostlo příliš brzy

Hassan Ali Djan pochází z Afghánistánu. Je autorem autobiografické knihy Afghánistán. Mnichov. Já. Ve své knize popisuje svůj odchod z Afghánistánu, tíživou cestu do Evropy a začátky v nové zemi, kterou časem přijal za svůj domov.

22.12.2017 v 10:00 | Karma článku: 11.49 | Přečteno: 458 |

Migrace v souvislostech

Mikuláš do každé vietnamské večerky

„A teď budou Češi říkat, že už jim bereme i jejich svátky a zvyky,” pronesl v položertu mladý vietnamský dobrovolník, který 5. prosince 2017 stál na rušné pražské ulici převlečený za čerta.

20.12.2017 v 14:00 | Karma článku: 29.30 | Přečteno: 1075 |

Další články z rubriky Ostatní

Dana Adámková

Na kolenou mě houpal hrdina.

Podzimní procházky jsou nejlepší. Nádherný barevný svět kolem. A denně se barevnost mění. Není příliš horko ani zima. Psí holky jsou přešťastné, že můžou brouzdat listím po mém boku.

19.10.2019 v 19:02 | Karma článku: 12.23 | Přečteno: 193 | Diskuse

Karla Šimonovská - Slezáková

Začala jsem žít zase normálně aneb Co je dneska vlastně normální?

Byla to Itálie nebo pokrok, kdo nastartoval můj virtuální život? Asi obojí. Stesk po domově a začínající dostupnost notebooků, dat, dotykových telefonů, to odstartovalo můj ,,exhibicionismus."

19.10.2019 v 18:59 | Karma článku: 14.41 | Přečteno: 337 | Diskuse

Petr Šimík

Pane Tomáši Halíku, děkuji, že jste

Děkuji, že jste právě takový, jaký jste. Že budíte odpor ve své vlatní církvi, tomu se nedivím. Ale u nekřesťanů? To je úspěch.

19.10.2019 v 12:47 | Karma článku: 31.12 | Přečteno: 3711 | Diskuse

Martin Faltýn

Učitel sociologie vyřešil rasismus!

Je sobota, den odpočinku... aspoň pro většinu pracujících i jinak si na živobytí vydělávajících. Tak je čas zase trochu na pár odlehčených, víkendových slov. A následující řešení z nadpisu mne doslova šokovalo.

19.10.2019 v 12:20 | Karma článku: 16.01 | Přečteno: 664 | Diskuse

Katerina Kaltsogianni

Kdo má prachy, tak má větší úd a menší mušličku

„Nedokonalé vzniká z dokonalého. Žena je nedokonalý a náhodně vzniklý muž. Je tedy logické, že tělo ženy vzniklo z těla muže.“ viz odkaz. Proto jsem volala Alenku, jak se řekne česky ženskému přirození, když muži mají úd a penis?

19.10.2019 v 9:16 | Karma článku: 20.91 | Přečteno: 1093 | Diskuse
Počet článků 70 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1960

Jsme čtyři. Kristýna Brožová, Tereza Freidingerová, Adéla Jurečková a Anna Pacovská, tým Programu migrace společnosti Člověk v tísni. Klademe si za cíl vyvážené a zdrojově pestré mediální pokrytí tématu migrace. Prostřednictvím tohoto blogu, který funguje už od roku 2010, chceme široké veřejnosti nabídnout aktuální informace o migraci v souvislostech, o životě cizinců v České republice i jinde, dát příležitost migrantům se k tomuto tématu vyjádřit. Navštivte i náš facebook Fórum migrantů.
 

Najdete na iDNES.cz