Filmová letní škola pro cizince Face to Face
Filmová letní škola pro cizince Face to Face: o zkušenostech, dojmech a pocitech mluví amatérští tvůrci dokumentů
Co je Face to Face a Face to Face II?
Jsou to projekty, které se zaměřují na mediální tréninky ve fotografii, videu, blogu a reportážní práci. Školení jsou určená pro cizince hlavně z třetích zemí a občany České republiky (proto zkratka Face to Face – Tváří tvář), bez omezení podle věku, vzdělání či povolání. Účastníci školení byli vybíráni podle zkušeností, motivace a očekávání. Hlavním cílem projektů je posílit vědomí o cizincích a kulturní rozmanitosti v Česku. Projekt se konal současně v dalších evropských zemích: Itálii, Španělsku a Velké Británii.
O průběhu školení:
Filmová letní škola, které jsem se zúčastnila, probíhala docela intenzivně a během pěti dnů se nám důkladně věnovali dva mladí lektoři s bohatou praxí: Zdeněk Chaloupka a Ilona Malá. Měli jsme se rychle ponořit do filmové teorie, naučit se základům práce v Adobe Premier a hlavně zkusit všechno v praxi. Nacvičovali jsme naše pokusy o vizuální umění už v malých skupinkách a posléze na vybrané téma jsme měli vytvořit krátký dokument jako výstup z projektu.
Téma, na které chceme točit, jsme navrhovali sami a potom se přidávali k té skupince, jejíž námět nás nejvíc zajímal. Během workshopu se účastníkům jedné ze skupinek podařilo vytvořit skutečnou reportáž, která zaznamenala právě probíhající happening proti návrhu nového cizineckého zákonu. Nezapomenutelný zážitek ve mně zanechal tento projev občanského aktivismu, do kterého se mi podařilo poprvé nahlédnout a který také ovlivnil volbu mé diplomové práce, věnovanou neziskovým organizacím obhajujícím práva migrantů.
Během workshopu jsem poznala skvělé lidi, i když se spolupráce mezi účastníky občas nedařila. Samozřejmě každý si společné dílo představoval jinak. Ke konci školení jsme práci nestíhali, proto jsem každý střihal poslední úpravy víceméně samostatně
Podstatné je, že účastníci po projektech hodlají i „točit pro sebe, v obyčejném životě“. V evaluaci projektu říkají například: „Budu moci lépe zaznamenat kamerou to, co nejde vyjádřit slovy a třeba vytvářet i krátká videa“. Osobně bych dodala, že se mi ani nesnilo o podobném školení pro cizince, na kterém bych mohla nabýt kameramanských dovedností, protože ráda fotím a nemohla jsem si nechat ujít pokus o filmování.
Všechny čtyři dokumenty jsou zveřejněny na stránkách www.migration4media.net i na Youtube kanále Programu migrace.
(Polo)samostatné pokračování na dané téma
Tímto to ale projekt neskončil a my jsme dostali nabídku prohloubit naše dovednosti a zkušenosti při natáčení dalšího dokumentu na určité téma a při podpoře našich lektorů. Tak se vytvořily dva týmy tady v Česku – pražský a olomoucký, současně také v dalších evropských zemích.
Samotné natáčení trvalo kolem třech měsíců a vůbec se konalo díky mé hrdince Anně, která byla ochotná věnovat čas a zveřejnit svůj příběh.
Tak se stalo, že v Olomouci jsem na to zbyla sama a nevěděla jsem, jestli se to povede, ale byla jsem vděčná za důvěru organizátorů a svěřenou techniku nehledě na to jestli se mi to podaří. Možná podobný pocit vyjadřuje taktéž jedna z účastnic projektu: „Prioritně jsem se naučila překonat strach z nových věcí a naučila jsem se vše, co jsem od filmové školy očekávala. Zlepšila jsem si práci s programy na úpravu videa a práci s kamerou“.
Vedení našeho projektu zorganizovalo několik schůzek, na kterých jsme projednávali téma, dramaturgii a technické záležitosti. Však při natáčení v Olomouci neustále vznikaly další otázky. Hledala jsem proto známé a kamarády, kteří by mi mohli poradit po kompozičně a technické stránce, třeba jestli ty záběry vůbec k něčemu jsou. Řešili jsme i náš český mluvený projev.
Nejtěžší však pro mě nebyla technická stránka, nějak jsem si to představovala obrázkově a dalo se vyřešit to, jak třeba souběžné natáčet a nahrávat na rekordér. Jako daleko náročnější se ukázalo vytvoření scénáře, což jsme nikdy předtím nedělala. Jeden z účastníků projektu přímo zdůraznil význam poznatků z dramaturgie filmu a že se staly pro něj nejužitečnějším přínosem školení.
Co máme všechno ukázat a co skutečně patří do našeho tématu? Samozřejmě s hrdinkou jsme měly různou představu a nemohly se dohodnout na některých scénách. Učila jsem se, hodně jsem zkoušela, vytvořila několik verzí třeba začátku první scény, jelikož jsem nevěděla, jaké to bude při střihaní a bude-li to logicky navazovat. Neobešlo se to i bez papírování: třeba scéna v Centru na podporu integrace cizinců se objevila díky žádosti koordinátorů projektu ke schválení hlavního vedoucího center, i když samotní pracovnici centra byli velice ochotní.
Moje hrdinka, která sice nebyla účastníkem samotného projektu, ale přece to byl dokument o ní a na docela citlivé téma, po nějaké době v rozhovoru sděluje: „Trápilo mi to, že nejsem zvyklá zveřejnovat nějaké city a starosti, ale byl to nový a pozitivní zážitek… Natáčení, ten celý proces, odtáhnul moji napjatou pozornost od těžké situace. Prostě jsem se vrhla do něčeho nového, a tím pádem už jsem se nevěnovala tolik problémům, které byly a našla jsem východisko i rychleji“.
Nakonec materiál mého hrubého střihu s poznámkami i materiál dalších týmů převzali profesionálové a po závěrečném střihu vytvořili dokumentární film s názvem „Tváře našich evropských měst“.
Inspirativní význam projektů
Během natáčení vznikaly v mé hlavě další náměty, o čem bych chtěla natočit reportáž nebo dokument. Známí a kamarádi z různých častí světa žijící v Česku prochází svojí jedinečnou migrační cestou, která se pro ně stala „životním stylem“ buď to při studijním pobytu nebo při trvalém usazení. Po projektu jsem si těžko představovala život bez kamery a už svoji vlastní jsem zaznamenávala svůj po třech letech první návrat domů.
Osobně se připojuju k poděkování jedné z účastnic projektů, výstižně vyjadřující význam a přinos projektů: „Je to skvělá příležitost pro projevení osobnosti migrantů tady, kde je to pro ně cizí a kde se nemohou společnosti otevřít tak, jak by možná chtěli“.
Po premiéře v Praze a na mezinárodní konferenci na migrační téma v Londýně, kam také byli pozvání účastníci projektu, dokument konečně dorazil i do Olomouce, kdy byl na konci října promítán na VOŠ Caritas.
Autorka: Anastasia Mega
Příspěvek vznikl v ramci projektu na integraci cizinců Face2Face II - podpora dialogu mezi migranty z třetích zemí a občany České republiky. Projekt je financován Ministerstvem vnitra ČR.
Ministerstvo vnitra ČR nenese odpovědnost za obsah příspěvku ani jeho užití. Výhradní odpovědnost nese autor.
Migrace v souvislostech
Proč je stereotypní zobrazování menšin problém?
Přemýšleli jste nad tím, jaký vliv může mít nejen obsah, ale i jazyk použitý ve zpravodajství o migrantech? Zejména ve společnosti, jako je ta česká, kde nemá běžný občan téměř žádný kontakt s migranty či uprchlíky?
Migrace v souvislostech
Praha hledáčkem cizince
Když jsem, tehdy ještě v minulém století, Prahu navštívil poprvé, byla z toho láska na první pohled.
Migrace v souvislostech
Hassan Ali Djan: Příběh dítěte, které vyrostlo příliš brzy
Hassan Ali Djan pochází z Afghánistánu. Je autorem autobiografické knihy Afghánistán. Mnichov. Já. Ve své knize popisuje svůj odchod z Afghánistánu, tíživou cestu do Evropy a začátky v nové zemi, kterou časem přijal za svůj domov.
Migrace v souvislostech
Mikuláš do každé vietnamské večerky
„A teď budou Češi říkat, že už jim bereme i jejich svátky a zvyky,” pronesl v položertu mladý vietnamský dobrovolník, který 5. prosince 2017 stál na rušné pražské ulici převlečený za čerta.
Migrace v souvislostech
Mezi Pegidou a kurzem němčiny: jak funguje integrace uprchlíků v Drážďanech?
Nejpozději od památného výroku kancléřky Merkelové „Wir schaffen das!“ (Zvládneme to!) se pohledy odpůrců migrace, ale také aktérů a organizací zabývajících se integrací v různých zemích Evropy upírají do Německa.
Migrace v souvislostech
Svátek práce: jak čeští imigranti v USA psali dějiny
První květen je každoročně dnem, kdy si připomínáme boj dělníků za důstojné pracovní podmínky, jehož výsledkem bylo ustavení osmihodinového pracovního dne. K jeho hlavním aktérům patřili i imigranti z Česka.
Migrace v souvislostech
Před čím prchají Eritrejci?
Eritrea je hned po Sýrii zemí s největším zájmem o migraci do zemí Evropy. Důvodem není válka, přestože určité napětí z války s Etiopií v letech 1998-2000 přetrvává dodnes.
Migrace v souvislostech
Vánoční povídka o odchodu všech cizinců
Bylo nebylo.... asi tři dny před Vánoci, pozdě večer. Po náměstí v jednom malém německém městečku přešla skupinka mužů.
Migrace v souvislostech
Vánoce na Blízkém Východě
Blízký východ je kolébkou křesťanství, které se odtud postupně rozšířilo do celého světa, v současné době však křesťané v tomto regionu tvoří pouze malou menšinu rozdělenou do různých vyznání.
Migrace v souvislostech
Přijde mi nefér, že nemůžu mít dvojí občanství, říká studentka vysoké školy
Narodila se na Slovensku, ale už osmnáct let žije v České republice. Má slovenské občanství, ale občanku ne. A to ani českou. Michaela Hollá toho ve svém volném čase zvládá opravdu hodně.
Migrace v souvislostech
Ztraceno „v přenosu“. Ve Varnsdorfu proběhl workshop mediální výchovy.
„A setkala jste se někdy třeba s rasismem?“ přiletí na novinářku Fatimu Rahimi další otázka z lavic, kde sedí přes dvacet středoškoláků.
Migrace v souvislostech
Nejistá práce přes agentury brzdí zapojení do společnosti
Kdo hledá v Česku práci? V posledních letech se to mění a mezi cizinci, kteří u nás chtějí pracovat, přibývá lidí ze zemí na východě a jihovýchodě Evropské unie.
Migrace v souvislostech
Jak se dětem imigrantů daří ve škole?
Na děti migrantů a uprchlíků čekají ve školách různé překážky, kterým jejich vrstevníci z hostitelské země čelit nemusí.
Migrace v souvislostech
Kdo je terčem nenávistných projevů na českém internetu?
Od začátku roku 2015 zaznamenal český internet nárůst negativních a nenávistných projevů na sociálních sítích a dalších komunikačních platformách, jako jsou například diskuze na zpravodajských serverech.
Migrace v souvislostech
Jsou migranti přínosem?
Migranti jsou často obviňováni, že jsou těmi, kteří zabírají práci místnímu obyvatelstvu, nebo že jsou těmi, na které se utrácí příliš velká část státního rozpočtu ve formě sociálních dávek a nouzových příspěvků.
Migrace v souvislostech
Radikalismus v jakékoliv podobě je velmi nebezpečný, napsala studentka gymnázia.
"Ubytovat uprchlickou rodinu? Za mě ano." Přečtěte si další z textů, které napsali na podzim 2015 studenti středních škol zapojení do projektu Média a migrace na středních školách.
Migrace v souvislostech
Co obnáší být cizinkou v ČR. I o tom se vedla debata se studenty v Mostě.
Jak těžké je získat studijní vízum a co všechno to obnáší, být cizinkou v naší zemi. I to se mohli dozvědět student Střední školy diplomacie a veřejné správy v Mostě.
Migrace v souvislostech
Jeden křičel přes druhého. Workshop o migraci vzbudil mezi studenty vášně.
Jak se studentům ze Střední odborné školy Český Brod – Liblice líbil workshop a následná návštěva Českého rozhlasu, které pro ně uspořádal v průběhu podzimu 2015 Program migrace organizace Člověk v tísni?
Migrace v souvislostech
Syrští uprchlíci potřebují větší pomoc
Politická situace na okrajích Evropy se v posledních letech zhoršuje a spolu s ní se zhoršují i podmínky k žití v zemích přímo sousedících s Evropskou unií i těch, které sice nesousedí, ale přesto ještě nejsou příliš daleko. Válka na Ukrajině vyhnala z domovů desetitisíce obyvatel. Pokračující, a do Iráku se rozpínající válka v Sýrii už miliony. Zatímco média i politici se v poslední době aktivně věnují více Ukrajině a jednáním s Ruskem, z hlediska migrace je syrská občanská válka stále palčivějším problémem.
Migrace v souvislostech
Jak najít v Praze Mexičany...
Najít v centru Prahy mexické jídlo je jednoduché. Každá letní zahrádka nabízí ve svém menu margaritu. Najít lidi pocházející z Mexika už tak jednoduchý úkol není.
předchozí | 1 2 3 4 | další |