Proč je stereotypní zobrazování menšin problém?

Přemýšleli jste nad tím, jaký vliv může mít nejen obsah, ale i jazyk použitý ve zpravodajství o migrantech? Zejména ve společnosti, jako je ta česká, kde nemá běžný občan téměř žádný kontakt s migranty či uprchlíky? 

Imigranti v médiích

Média nezřídka zobrazují menšiny a jejich členy stereotypně. Například Romové jsou považováni za kriminálníky, uprchlíci z Blízkého východu jsou vnímáni jako hrozba pro evropské hodnoty a muslimové jako náboženští fundamentalisté. Jak ale takové stereotypy působí na čtenáře a posluchače mediálních sdělení? Sylvie Graf, která působí na Psychologickém ústavu Univerzity v Bernu, se právě těmto tématům věnuje a na svém blogu přináší zajímavé poznatky nejen ze svého výzkumu, ale i z podobně zaměřených výzkumů svých kolegů.

Sylvie Graf si v rámci výzkumného projektu „Imigranti v médiích“  klade za cíl zjistit, jakým způsobem média formují předsudky a postoje vůči různým skupinám imigrantů v různých kulturních kontextech (například Vietnamci a Romové v České republice, Kosovští Albánci a Italové ve Švýcarsku, nová vlna uprchlíků v dalších zemích EU). Zaměřuje se jak na vliv obsahu mediálních zpráv o imigrantech (pozitivní, negativní, ambivalentní zprávy), tak na vliv jazyka použitého pro popis etnicity imigrantů (pomocí podstatných a přídavných jmen). Soustředí se na psychologické procesy aktivované na základě těchto mediálních zpráv jako emoce nebo stereotypní vnímání. Klade důraz na srozumitelné předávání vědeckých zjištění profesionálům, kteří informují o imigrantech a ovlivňují tak veřejné mínění.  

Afroameričan zloděj a Latinoameričan lenoch?

Podobné otázky jako Sylvie Graf si kladla také Srividya Ramasubramanianová z univerzity A&M v Texasu, která sledovala afroamerické a latinskoamerické menšiny v USA. Zaměřila se na dva nejčastěji zmiňované kulturní stereotypy spojené s těmito menšinami, a to kriminalitu a lenost. Srividya Ramasubramanianová zjistila, že stereotypní zobrazení menšin v médiích názory účastníků výzkumu ovlivnilo. Čím negativnějšímu zobrazení těchto menšin byli účastníci výzkumu vystaveni, tím negativněji naladění vůči těmto menšinám byli. Podstatná je i skutečnost, že předsudky vůči minoritám se u účastníků výzkumu neprojevily jen na úrovni pocitů, ale přenesly se i jejich do jednání. Konkrétně pak byli proti snaze politiků o podporu těchto menšin. Účastníci, kteří byli negativně naladěni vůči menšinám, zároveň vnímali negativně i snahu politiků o afirmativní akce, jakožto špatný způsob boje proti rasové diskriminaci.

Zmíněné výzkumy naznačují, že lidé ovlivnění sledováním stereotypního zobrazování menšin v médiích, mají tendence tyto stereotypy v souladu se sledovaným mediálním obsahem názorově přebírat a sami pak hodnotí menšiny negativněji. Nálad ve společnosti si samozřejmě všímají politici. V takto negativně naladěné společnosti je méně pravděpodobné, že se menšinám z jejich strany dostane podpory.

Filmy a televizní seriály pomáhají

Souvislost negativního zobrazování migrantů v médiích s vytvářením předsudků sledoval i výzkum italského vědce Emilia P. Visintina. I jeho poznatky poukazují na podstatnou úlohu médií při utváření postojů veřejnosti k migraci. Podle něj má většinová italská společnost omezený přímý kontakt s imigranty, a proto jsou pro mnoho Italů primárním zdrojem informací o migrantech média. Ukazuje se ovšem, že informace s touto tematikou jsou dvakrát častěji podávané spíše v negativním duchu. Pokud však mají lidé s migranty přímou zkušenost, obvykle ji hodnotí pozitivně. Z výzkumu dále vyplynulo, že v případě, kdy lidé sledovali zpravodajství o migrantech, docházelo u nich k nárůstu znepokojení a poklesu empatie vůči migrantům. Zatímco v případě, kdy lidé sledovali filmy a televizní seriály, v nichž byly hlavními hrdiny migranti, došlo k potlačení předsudků a zvýšení důvěry vůči migrantům.

Na další zajímavosti z výzkumů na téma mediálního zobrazování migrantů se můžete podívat na http://immigrants-project.eu/.