Jak se dětem imigrantů daří ve škole?

Na děti migrantů a uprchlíků čekají ve školách různé překážky, kterým jejich vrstevníci z hostitelské země čelit nemusí.

Musí co nejrychleji zvládnout nový vyučovací jazyk, odlišný přístup vyučujících, kteří nejsou vždy na interkulturní třídy připraveni. Často končí ve školách s nižší úrovní výuky. Jejich rodiče se častěji potýkají s finančními problémy a nemohou je ve vzdělávání dostatečně podporovat. Přesto se od druhé generace rozdíly mezi migranty a nemigranty výrazně stírají. Jaká je úspěšnost dětí-migrantů ve vzdělávacích systémech evropských zemí a jaká opatření jim mohou prospět?

Podle výzkumu OECD z roku 2015 vykazuje většina dětí – migrantů či uprchlíků horší školní výsledky než děti narozené a vyrůstající v dané zemi. Tento rozdíl se ovšem začíná již u druhé generace výrazně stírat. Výsledky mezi různými zeměmi světa se liší, což poukazuje na velký dopad jednotlivých opatření a přístupů v různých vzdělávacích systémech. Největším problém pro děti migrantského původu představuje čtení, a to hlavně z důvodu nedostatečné znalosti jazyka či kompletní jazykové bariéry. Ta zhoršuje jejich hodnocení i v jiných předmětech, ačkoliv by jim jinak daná látka v mateřském jazyce nedělala větší problémy. Důkazem může být fakt, že děti, které přišly do země v mladším věku a byly tedy delší dobu vystavené jak cizímu jazyku, tak i danému učebnímu plánu, podávaly celkově lepší výkon než ty, které imigrovaly později.

Z tohoto hlediska je zásadní vliv předškolního vzdělání. Podle mezinárodního průzkumu znalostí studentů (PISA) žáci s předškolní docházkou mají průměrně o 49 bodů vyšší skóre než děti, které se jí neúčastnily, přičemž děti migrantů jsou v tomto významně znevýhodněné buď z důvodů nemožnosti navštěvovat podobnou instituci, nebo chybějící tradice předškolního vzdělání v jejich domovských zemích.

Dívky jsou ve většině případů z hlediska studijních úspěchů úspěšnější než chlapci, ovšem na rozdíl od nich mají nižší a skromnější vzdělávací cíle. Celkově však výzkumy ukázaly, že děti-migranti mají vyšší očekávání a ambice týkající se jejich budoucí kariéry a také jsou více ochotné řešit komplexní problémy, jak uvedlo 37% z nich v porovnání s 33% studenty bez migrantského původu. Tato čísla naznačují, že navzdory mnohým překážkám, kterým uprchlíci a migranti musí čelit, je jejich motivace k získání kvalitního vzdělání vysoká.

Studie OECD poukazuje na to, že se žáci migrantského původu často soustředí ve stejných školách – někdy proto, že žijí ve stejné čtvrti, nebo kvůli nastavení školského systému. Děti v těchto školách často dosahují slabších výsledků. Jak rozkrývá studie PISA, hlavním problémem přitom není samotný migrantský původ, ale koncentrace socioekonomicky znevýhodněných studentů. Ve 14 z 35 zkoumaných zemí měly děti migrantů horší výsledky v matematice - když však autoři studie přihlédli k těmto socioekonomickým faktorům, klesl počet zemí na 7 a i zde děti migrantů zaostávaly jen velmi mírně.

Výzkum EDUMIGRON podporovaný Evropskou komisíanalyzoval rozdílné úspěchy žáků v souvislosti s jejich etnickou příslušností. Ukázal přitom, že děti z etnicky odlišného prostředí jsou svými učiteli častěji hodnocené jako ty s horším výkonem. Toto téma je úzce spojené s neproporčním zastoupením dětí v různých typech škol: děti s uprchlickým či migrantským původem mají o 44% větší pravděpodobnost, že se budou vzdělávat na učilištích, než žáci z dané země. V Dánsku, Norsku a Švédsku pak 70% z nich navštěvuje školy, které jsou tvořeny z více než poloviny žáky-imigranty. Toto systematické rozřazování studentů a často horší kvalita výuky jsou mnohdy příčinou, proč děti v budoucnu nedosahují tak často na vyšší pracovní pozice. Příkladem můžou být země jako Bulharsko, Slovensko nebo Maďarsko, kde jsou žáci s odlišným etnickým původem či na základě socio-ekonomického statusu častěji zařazováni do škol s nižší úrovní výuky, kde mají zároveň snížené šance se integrovat a naučit jazyk nové země. Problémem je i relativně malé zastoupení studentů z migrantským původem v terciálním vzdělávání, přestože např. v Německu má 23 procent studentů migrantský původ (tj. aspoň po jednom rodiči).

Co mohou státy udělat pro zlepšení integrace migrantů do vzdělávacího systému a zlepšení jejich výsledků? Studie OECD navrhuje mimo jiné:

• Informovat rodiče z řad imigrantů o možnostech vzdělávání pro jejich děti
• Zajistit, aby přijímání studentů do škol co nejméně záleželo na jejich socioekonomickém statusu a podporovat, aby kvalitní školy přijímaly více studentů-migrantů
• Motivovat studenty s dobrými výsledky, aby navštěvovali školy s vyšším počtem migrantů, např. nabídkou speciálních kurzů
• Neposílat děti migrantů do přípravných tříd, ale umožnit jim jazykové vzdělávání souběžně se školní docházkou
• Zlepšit přístup dětí imigrantů k předškolnímu vzdělávání od co nejútlejšího věku a zajistit i už v této době aktivity na zlepšení jazykových schopností
• Zlepšit znalosti učitelů v oblasti interkulturní pedagogiky a jazykového vzdělávání

Mnozí mladí uprchlíci a migranti se potýkají s nedostatkem finančních prostředků a špatnou sociální situací, která jim brání v aktivní účasti ve vzdělávacím procesu. Evropské státy proto některým z nich poskytují pomoc ve formě stipendií na vzdělávacích institucích vyššího typu, a to ať už v zemích původu nebo hostitelských. Příkladem můžou být stipendia DAFI udělovaná německou vládou. Ta mezi lety 2016 a 2017 plánuje vydat přes 1700 stipendií uprchlíkům primárně v Turecku.

Další výzvou pro vzdělávací sektor je připravenost učitelů a dalších pedagogických pracovníků na větší kulturní a etnickou diverzitu ve školách, kteří zejména v zemích, jež nedávno přijaly větší počty migrantů a uprchlíků. Např. Portugalsko se rozhodlo situaci řešit organizací workshopů a kurzů pro učitele, které se soustředí na otázku lidských práv, uprchlíků a mírových studií nebo možných výzev, které se mohou objevit v multikulturních třídách. 

Tým Programu migrace.