Z Běloruska jsem odjíždět nechtěla, ale zavřeli nám školu
Patříš mezi Pragmatiki?
Lidi ze spolku znám z různých jiných skupin, například z ruskojazyčného divadla, ale tohle byla první akce Pragmatiků, které jsem se zúčastnila. A taky moje první sólové vystoupení na pódiu před publikem. Moje kamarádka měla na starosti „nábor talentů“ a přesvědčila mě, abych přišla na casting. Moc se mi nejdřív nechtělo, jak to tak bývá, ale nakonec jsem šla.
V čem spočívala příprava?
Vybírali jsme, co budeme zpívat a co budeme mít na sobě, pilovali jsme vystoupení, organizátoři zajistili i workshop s jedním ruským operním zpěvákem žijícím v Praze, který nám dal pár rad jak pracovat s hlasem.
Co jsi zpívala za písničku?
Lovefool od The Cardigans a take ruskou romskou píseň Solnyshko- sluníčko.
Vyhrála jsi cenu, jakou?
Cenu za nejpopulárnější video na internetu. Každý z vystupujících udělal svou video vizitku. Za to, že jsem vyhrála, vděčím svým kamarádům na Facebooku, kteří mi fandili a odkaz na moji vizitku sdíleli.
Studuješ na vysoké škole a zároveň pracuješ v občanském sdružení InBáze Berkat. Co přesně tam děláš?
Pomáhám jiným cizincům zorientovat se v tom, co po nich chtějí úřady, s vyplňováním žádostí, i s tlumočením. Cítím, jak užitečná práce to je. Pro cizince, kteří nemají trvalý pobyt, je prodlužování pobytu velký stres. Já jsem teď klidnější, znám dobře zákony, vím, jaké má člověk možnosti odvolání a tak, umím v tom lépe chodit. Ale mám spoustu známých, které musím uklidňovat. Vždycky, když se jim blíží termín prodlužování pobytu, jsou z toho úplně na nervy.
Proč jsi odjela z Běloruska?
Chodila jsem na soukromou vysokou školu a tu v roce 2004 zavřeli, z politických důvodů. Pro všechny studenty nastal problém jak a kde ve studiu pokračovat. Já jsme měla navíc stipendium, za dobré známky a kvůli rodinné situaci, díky kterému jsem mohla studovat. Na státní univerzitě bych nejen neměla stipendium, ale musela bych platit celkem vysoké školné, v přepočtu asi 1500 dolarů za rok, což bych samozřejmě nezvládla. Nastoupila jsem nakonec na univerzitu, kde mě rok nechali studovat zdarma. Tahle výhoda by ale nadále platila, jen pokud bych nikdy neměla žádnou jinou známkou než tu nejvyšší, což je u nás deset a dává se málokdy. Takže bylo jasné, že to nesplním. Jediná šance jak dokončit vzdělání bylo odjet do zahraničí. Když se ozvalo pár zahraničních univerzit a nabídlo nám nějaká studijní místa, byla to velká příležitost. Do Prahy mohlo odjet 13 lidí, další jeli do Německa nebo do Ruska. Polovina mých kamarádků je teď v Polsku, Německu, Rusku, v Americe. V Bělorusku bez vysoké školy nemůžeš dělat ani sekretářku, získat vzdělání je nesmírně důležité.
Jaký obor v Praze studuješ?
Bakaláře na Fakultě humanitních studií UK. Ale v poslední době jsem spíš pracovala než studovala. V Bělorusku je krize, takže jsem se snažila i finančně pomáhat sestře. Všechny potřebné kredity již mám, teď jen musím udělat státnice a napsat bakalářskou práci.
Máš pocit, že sem lidi jezdí na studentské vízum jen proto, aby tady mohli pak zůstat?
To nemám, není to totiž tak lehké, jak by to vypadalo. Já nikoho takového neznám. I kdyby někdo takový nápad měl, účel pobytu si může změnit tak za dva roky, do té doby musí studovat a skládat zkoušky, které ti nedávají zadarmo. Možná nastoupit někam není tak těžké, ale pak musíš úspěšně dělat zkoušky, jinak ti účel pobytu zruší.
Zmiňovala jsi krizi v Bělorusku, jak to konkrétně pociťujete?
Hodnota výplaty mého otce, který je profesí obráběč a teď pracuje jako truhlář, se za půl roku smrskla z nějakých 10000 korun na 2000 měsíčně, v přepočtu z běloruských rublů. Kdo je vyplácený v rublech, má smůlu, měna šla hrozně dolů. Rodiny přestaly mít peníze na základní potřeby - a začala obrovské migrace. Pokud by to takhle šlo dál, Bělorusko by brzy opustila pětina práceschopného obyvatelstva. Vzdělaní lidé jezdí ven i za nekvalifikovanou prací, třeba sklízet ovoce, hodně lidí migruje za prací do Moskvy. Mnoho mých kamarádů je v Moskvě. Firmy v Moskvě nedělají rozdíl mezi Rusem a Bělorusem, Bělorusové jsou celkem žádaní i proto, že jsou méně nároční. Platí to i pro řemeslníky. V novinách jsou inzeráty jako „běloruská parta vám opraví dům“ – něco jako značka dobré kvality za dobrou cenu.
Jsi ráda, že ses dostala do Prahy?
Ale ano. I když jsem byla trochu překvapená z reakcí lidí na ruštinu. Říkala jsem si totiž: “jedu do slovanské země, budu tu jak v jedné rodině”, a tady jsem se setkala s chováním, které jsme vždycky spíš přisuzovali Němcům, s takovou určitou odtažitostí. Lidi tu často mají poznámky na „rusáky“, když třeba mluvíme v metru rusky. Pak si to ale člověk přestane brát osobně a udělá si známé, takže se začne cítit jinak.
Co je tady jinak než v Bělorusku?
U nás v Bělorusku se do pracovních vztahů víc promítají osobní vztahy. Hrozně důležité je někoho někde znát, mít „svjazi“ – konexe. Určitě to tak bylo před šesti lety, když jsem tam ještě žila. Tady mi to přijde korektnější, člověk se tady cítí jistější, že nikdo nikoho nebude protěžovat jen proto, že je jeho známý. Tady mám sice občas pocit, že mě někdy odmítají jen kvůli cizímu jménu, když se někam hlásím, a v tom případě by asi pomohlo, kdyby mě znali. Ale celkově je to tu dost korektní. Lidi jsou tady také méně emocionální, nedávají hned najevo, co jim vadí. Češi, alespoň ti, které znám já, jsou také o něco méně vázaní na rodinu, než jak je to u nás. Běloruská společnost pořád vyznává tradičnější hodnoty a dost na jednotlivce působí, tlačí na určitý typ chování, diktuje, co se smí a co se nesmí. Říká se tomu kultura ostudy. Pro běloruskou rodinu je strašně důležitá dobrá reputace každého člena, to, aby rodině nekazil pověst. Na to se stále hodně dbá i při výchově. Nedej bože říct sprosté slovo na veřejnosti!
Chceš se tu usadit?
Zatím nevím, ale určitě tu budu ještě alespoň dalších pár let. Mám tu již nějaké zázemí, kamarady, práci, umím jazyk, takže mám pocit jistoty.
Češi si podle mě myslí, že se tady všichni cizinci chtějí usadit, ale tak to není. Znám hodně lidí, kteří jen chtějí získat vzdělání nebo zlepšit svou ekonomickou situaci a pak odjet zpátky domů. Někteří proto ani nemají motivaci se učit česky, nechtějí se tu usazovat. Já jsem taky nechtěla odjíždět z Běloruska.
foto: Alexej Norkin
Migrace v souvislostech
Proč je stereotypní zobrazování menšin problém?
Přemýšleli jste nad tím, jaký vliv může mít nejen obsah, ale i jazyk použitý ve zpravodajství o migrantech? Zejména ve společnosti, jako je ta česká, kde nemá běžný občan téměř žádný kontakt s migranty či uprchlíky?
Migrace v souvislostech
Praha hledáčkem cizince
Když jsem, tehdy ještě v minulém století, Prahu navštívil poprvé, byla z toho láska na první pohled.
Migrace v souvislostech
Hassan Ali Djan: Příběh dítěte, které vyrostlo příliš brzy
Hassan Ali Djan pochází z Afghánistánu. Je autorem autobiografické knihy Afghánistán. Mnichov. Já. Ve své knize popisuje svůj odchod z Afghánistánu, tíživou cestu do Evropy a začátky v nové zemi, kterou časem přijal za svůj domov.
Migrace v souvislostech
Mikuláš do každé vietnamské večerky
„A teď budou Češi říkat, že už jim bereme i jejich svátky a zvyky,” pronesl v položertu mladý vietnamský dobrovolník, který 5. prosince 2017 stál na rušné pražské ulici převlečený za čerta.
Migrace v souvislostech
Mezi Pegidou a kurzem němčiny: jak funguje integrace uprchlíků v Drážďanech?
Nejpozději od památného výroku kancléřky Merkelové „Wir schaffen das!“ (Zvládneme to!) se pohledy odpůrců migrace, ale také aktérů a organizací zabývajících se integrací v různých zemích Evropy upírají do Německa.
Migrace v souvislostech
Svátek práce: jak čeští imigranti v USA psali dějiny
První květen je každoročně dnem, kdy si připomínáme boj dělníků za důstojné pracovní podmínky, jehož výsledkem bylo ustavení osmihodinového pracovního dne. K jeho hlavním aktérům patřili i imigranti z Česka.
Migrace v souvislostech
Před čím prchají Eritrejci?
Eritrea je hned po Sýrii zemí s největším zájmem o migraci do zemí Evropy. Důvodem není válka, přestože určité napětí z války s Etiopií v letech 1998-2000 přetrvává dodnes.
Migrace v souvislostech
Vánoční povídka o odchodu všech cizinců
Bylo nebylo.... asi tři dny před Vánoci, pozdě večer. Po náměstí v jednom malém německém městečku přešla skupinka mužů.
Migrace v souvislostech
Vánoce na Blízkém Východě
Blízký východ je kolébkou křesťanství, které se odtud postupně rozšířilo do celého světa, v současné době však křesťané v tomto regionu tvoří pouze malou menšinu rozdělenou do různých vyznání.
Migrace v souvislostech
Přijde mi nefér, že nemůžu mít dvojí občanství, říká studentka vysoké školy
Narodila se na Slovensku, ale už osmnáct let žije v České republice. Má slovenské občanství, ale občanku ne. A to ani českou. Michaela Hollá toho ve svém volném čase zvládá opravdu hodně.
Migrace v souvislostech
Ztraceno „v přenosu“. Ve Varnsdorfu proběhl workshop mediální výchovy.
„A setkala jste se někdy třeba s rasismem?“ přiletí na novinářku Fatimu Rahimi další otázka z lavic, kde sedí přes dvacet středoškoláků.
Migrace v souvislostech
Nejistá práce přes agentury brzdí zapojení do společnosti
Kdo hledá v Česku práci? V posledních letech se to mění a mezi cizinci, kteří u nás chtějí pracovat, přibývá lidí ze zemí na východě a jihovýchodě Evropské unie.
Migrace v souvislostech
Jak se dětem imigrantů daří ve škole?
Na děti migrantů a uprchlíků čekají ve školách různé překážky, kterým jejich vrstevníci z hostitelské země čelit nemusí.
Migrace v souvislostech
Kdo je terčem nenávistných projevů na českém internetu?
Od začátku roku 2015 zaznamenal český internet nárůst negativních a nenávistných projevů na sociálních sítích a dalších komunikačních platformách, jako jsou například diskuze na zpravodajských serverech.
Migrace v souvislostech
Jsou migranti přínosem?
Migranti jsou často obviňováni, že jsou těmi, kteří zabírají práci místnímu obyvatelstvu, nebo že jsou těmi, na které se utrácí příliš velká část státního rozpočtu ve formě sociálních dávek a nouzových příspěvků.
Migrace v souvislostech
Radikalismus v jakékoliv podobě je velmi nebezpečný, napsala studentka gymnázia.
"Ubytovat uprchlickou rodinu? Za mě ano." Přečtěte si další z textů, které napsali na podzim 2015 studenti středních škol zapojení do projektu Média a migrace na středních školách.
Migrace v souvislostech
Co obnáší být cizinkou v ČR. I o tom se vedla debata se studenty v Mostě.
Jak těžké je získat studijní vízum a co všechno to obnáší, být cizinkou v naší zemi. I to se mohli dozvědět student Střední školy diplomacie a veřejné správy v Mostě.
Migrace v souvislostech
Jeden křičel přes druhého. Workshop o migraci vzbudil mezi studenty vášně.
Jak se studentům ze Střední odborné školy Český Brod – Liblice líbil workshop a následná návštěva Českého rozhlasu, které pro ně uspořádal v průběhu podzimu 2015 Program migrace organizace Člověk v tísni?
Migrace v souvislostech
Syrští uprchlíci potřebují větší pomoc
Politická situace na okrajích Evropy se v posledních letech zhoršuje a spolu s ní se zhoršují i podmínky k žití v zemích přímo sousedících s Evropskou unií i těch, které sice nesousedí, ale přesto ještě nejsou příliš daleko. Válka na Ukrajině vyhnala z domovů desetitisíce obyvatel. Pokračující, a do Iráku se rozpínající válka v Sýrii už miliony. Zatímco média i politici se v poslední době aktivně věnují více Ukrajině a jednáním s Ruskem, z hlediska migrace je syrská občanská válka stále palčivějším problémem.
Migrace v souvislostech
Jak najít v Praze Mexičany...
Najít v centru Prahy mexické jídlo je jednoduché. Každá letní zahrádka nabízí ve svém menu margaritu. Najít lidi pocházející z Mexika už tak jednoduchý úkol není.
předchozí | 1 2 3 4 | další |